"Celorepubliková energetická osvěta"

Česko se v solárech propadlo z velmoci do role outsidera

Česko se v solárech propadlo z velmoci do role outsidera

Česko se v solárech propadlo z velmoci do role outsidera

Česká republika se během posledního desetiletí propadla z pozice solární velmoci a určovatele technologických trendů v této oblasti do pozice evropského outsidera.

Po roce 2010 skončilo podle České fotovoltaické asociace 75 až 80 procent ze zhruba čtyř tisíc společností, které působily v tuzemské solární energetice. Po dalších třech letech ubylo ubylo ještě dalších 15 procent přeživších firem.

Důvodem strmého propadu bylo výrazné snížení garantované výkupní ceny elektřiny ze slunečních elektráren. Proměna dotačních podmínek a pozastavení připojování nových elektráren na dobu jednoho roku český trh zmrazily. A nešlo o to, že by se odvětví samo o sobě neobešlo bez extrémně vysokých dotací.

Problémem byl nekoncepční zásah do fungujícího systému. “Ve většině států EU k této problematice přistoupili rozumněji, tedy neměli extrémně vysoké dotované výkupní ceny a pak ze dne na den “nezrušili” celé odvětví,” řekl  v rozhovoru pro BusinessInfo.cz expert na solární elektrárny Václav Kaska.

Po hubených letech resuscitace?

Po hubených letech přinesly obrat k lepšímu současné dotační programy, především Nová zelená úsporám ministerstva životního prostředí. Český trh se resuscitoval.

Aktuálně jde o trvalý a pozvolný růst, který může Českou republiku znovu zařadit mezi velmoci v solární energetice. Mezitím se ale v solární energetice prosadily země jako Německo, Nizozemsko či Británie.

Podle studie University College Cork může v dohledné době minimálně 35 procent evropské elektřiny pocházet jen ze slunce a větru, a to za konkurenceschopné ceny.  Důležité je ale rovnoměrné rozprostření elektráren, aby síť lépe odolovála výkyvům počasí.

Češi měli náskok

Právě Češi  měli v tomto technologickém odvětví náskok, ideální podmínky pro jeho rozvoj i potřebné know-how, které získali za zlaté éry po roce 2000, v současnosti jsou ale v pozici pouhých subdodavatelů.

Česko aktuálně řeší budoucnost energetiky. Ta by mohla být ve znamení vyššího podílu solárních i větrných zdrojů – navíc by se na rozdíl od minulosti mohly obejít téměř bez dotací. Připravovaný národní klimaticko-energetický plán, který ministerstvo průmyslu a obchodu poslalo na přelomu roku do připomínkového řízení, se zaměřuje spíše na využití atomu a výstavbu nových bloků jaderných elektráren.

Plán po Česku požaduje Evropská unie. Jedním z jejích cílů je pokrytí 21 procent spotřeby energie v Evropě obnovitelnými zdroji, a to do roku 2030. Největší prostor by v takovém případě mohly dostat právě solární elektrárny, protože stavba těch větrných je kvůli složitému povolování výrazně zdlouhavější a navíc se výrazně snížila cena a zvýšila efektivita fotovoltaických panelů.

Podle studie vypracované pro Českou solární asociaci lze v ČR postavit do roku 2030 nové sluneční elektrárny o celkovém výkonu 3,5 gigawattu, musí být ale jasný legislativní rámec dalšího rozvoje.

To, že je sluneční energetika v Česku ještě stále popelkou, dokazuje například i rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu, které nezařadilo solární energii mezi zdroje, jež mohou soutěžit o podporu v plánovaných aukcích nových projektů po roce 2021. Podle týdeníku Euro zřejmě zvítězí dražší zdroje, a spotřebitelé tak zaplatí vyšší cenu, než kdyby tuto příležitost dostaly i soláry.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás