Svět investuje biliony do zelené energie, Česko jde proti proudu. Chce být jaderným lídrem v Evropě
Trend světové energetiky je už několik let jasný. Drtivá většina investic míří do zelené energie, ta klasická je na ústupu. Nové uhelné zdroje se prakticky nestaví a i těch plynových a jaderných je poskrovnu. Česko však jde proti proudu. Výstavba obnovitelných zdrojů prakticky stojí a za ambiciózní se nedají označit ani plány ministerstva průmyslu na rozvoj zelené energetiky do roku 2030. Debata se stále točí jen okolo nového reaktoru v Dukovanech.
Podle ministryně průmyslu Marty Novákové odchod od jádra v Česku nehrozí. „Chceme být v EU lídrem v diskusi o jaderné energetice,“ řekla ministryně Marta Nováková na 15. mezinárodním energetickém fóru, které minulý týden pořádala poradenská firma Arthur D. Little.
V Evropě se ale jedná spíše o výjimečný postoj. Nový jaderný blok nyní staví jen Francie, Finsko, Velká Británie a Slovensko. Maďarsko stále ještě nekoplo do země. Naopak další země se od jádra odvrací, Německo poslední reaktor odpojí v roce 2022.
Zelenou nám sem netahejte
Česko nyní pracuje na aktualizované verzi státní energetické koncepce. Tu současnou, která vznikla teprve v roce 2015, označovali experti už od počátku za zastaralou. Nejvíce jí vyčítají právě přílišný tlak na jádro a upozaďování moderních trendů v energetice − tedy důrazu na úspory a menší decentralizované, většinou zelené zdroje.
Příliš optimismu nepřinesl ani takzvaný Národní klimatický plán, který ministerstvo v lednu odeslalo Evropské komisi. Své plány do Bruselu zaslaly všechny členské státy. Komise nyní musí spočítat, zda všechny národní cíle podílu obnovitelných zdrojů stačí ve výsledku na ten celoevropský, který byl stanoven na 32 procent. Pokud ne, zahájí jednání s jednotlivými vládami.
Česko rozhodně příliš ambiciózní nebylo. Ve svém plánu se zavázalo, že podíl obnovitelných zdrojů bude ke konci roku 2030 v České republice tvořit 20,8 procenta spotřeby. To je například pro zástupce Komory obnovitelných zdrojů až absurdně málo. A to i kvůli tomu, že už před rokem a půl byl tento podíl v Česku téměř 15 procent. Šéf komory Štěpán Chalupa dlouhodobě požaduje, aby se podíl pohyboval okolo 24 procent.
Zdroj: Hospodářské Noviny
