"Celorepubliková energetická osvěta"

Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje

Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje

Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje

Větrná energetika v Česku dlouhodobě stagnuje, a to jak z hlediska instalovaného výkonu, tak z pohledu výroby. Nové větrníky až na výjimky nevznikají. Vyplývá to z vyjádření oborových svazů a dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Podle odborníků je důvodem ukončení podpory oboru obnovitelných zdrojů po takzvaném solárním boomu na přelomu desetiletí, uvedl web České noviny.cz. Tento týden je to deset let od zahájení provozu farmy větrných elektráren Kryštofovy Hamry v Krušných horách na Chomutovsku, největší svého druhu v ČR.

“Potenciál máme nezanedbatelný, odhaduji, že v Česku je reálné získávat z větru zhruba čtvrtinu spotřeby elektřiny. Při zohlednění aktuálního technického vývoje to v praxi znamená postavit asi 1300 větrných elektráren. Ty se přirozeně shlukují ve skupinách, takže někde bude větrných elektráren více a jinde nebudou vůbec. V průměru to vychází na asi jednu elektrárnu na šedesát kilometrů čtverečních,” uvedl David Hanslian z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Tento scénář podle něj odpovídá nynějšímu využití krajiny v jižní polovině Německa.

Objem výroby elektřiny z větru v Česku až na výjimky meziročně mírně stoupá, loni dosáhl podle dat ERÚ 609,3 gigawatthodiny (GWh), meziročně o 3,1 procenta více. Z celkové výroby elektřiny jde stále ale pouze o 0,7procentní podíl. Problémem je především negativní naladění značné části veřejnosti a tím i municipalit, rozhodujících pro příslušná stavební povolení.

Větrná energie je stále na pokraji zájmu státu, podobně jako fotovoltaické elektrárny. Náklady na budování těchto obnovitelných zdrojů jsou přitom v porovnání s budováním nových jaderných bloků výrazně nižší. Na rozdíl od převládajících hnědouhelných elektráren pak nezatěžují životní prostředí.

Podle dat České společnosti pro větrnou energii (ČSVE) bylo na konci minulého roku nejvíce megawattů větrných elektráren instalováno v Ústeckém (86,8 MW), Karlovarském (53,3 MW) a Libereckém kraji (50 MW). Naopak v Jihočeském kraji žádné větrné elektrárny nejsou.

Nové elektrárny v Česku prakticky nikdo nepřipravuje. Do provozu jsou uváděny projekty, které získaly nárok na finanční podporu v minulosti. “Česká situace je velmi podobná se situací na Slovensku, v Maďarsku a do určité míry i v Polsku. V mnohém to připomíná Rakousko před pětadvaceti lety. Někteří z tamních politiků tehdy označovali svou zemi za ´zemi, kde nefouká´. Dnes tam každoročně staví víc elektráren, než kolik se – s výjimkou Polska – podařilo postavit v každém ze států Visegrádu za posledních 25 let,” dodal Předseda Komory obnovitelných zdrojů energie Štěpán Chalupa.

Výroba elektřiny v ČR z hlediska jednotlivých zdrojů v roce 2018 (v GWh)

 

Větrné 609,3
Jaderné 29.921,3
Parní 45.070,8
Paroplynové 3.690,9
Plynové a spalovací 3.690,4
Vodní 1628,8
Přečerpávací 1.050,6
Fotovoltaické 2.339,7
Celkem 88.001,8

zdroj: ERÚ

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás