Černobylská havárie zasáhla až 5 milionů lidí, Česko se nepoučilo
V současné době žije podle studie OSN v oblastech Běloruska, Ruska a Ukrajiny pět milionů lidí, kteří jsou kvůli havárii v černobylské jaderné elektrárně v roce 1986 kontaminováni radionuklidy. Přibližně 100 000 z nich žije v oblastech, klasifikovaných v minulosti vládními orgány jako místa „přísné kontroly“, uvedl časopis Květy.
Od doby havárie se na 600 000 lidí zapojilo do nebezpečných prací okolo likvidace jejích následků, nicméně jen málo z nich bylo vystaveno nebezpečným úrovním radiace.
Radioaktivní mrak putoval nad severní polokoulí
Dříve významné obchodní středisko s převahou židovských obyvatel začalo v 70. letech s výstavbou jaderné elektrárny. V roce 1977 byl nedaleko města vybudován 1. reaktor jaderné elektrárny Černobyl.
O 11 let později tu došlo k havárii a následnému výbuchu. Radioaktivní částice zamořily oblast široko daleko. Více než 130 000 lidí bylo evakuováno, nicméně nebyli seznámeni se situací a většinou netušili, že jsou po celou dobu velmi silně ozařováni.
Zkázonosné radioaktivitě byli vystaveni i členové armády a další lidé, kteří pomáhali bojovat s následky havárie. Radioaktivní mrak podle odborníků postupoval od místa havárie Sovětským svazem a Východní Evropou do celé severní polokoule. Kontaminováno bylo i mnoho oblastí Běloruska a Ruska.
Černobyl si vyžádal 4000 obětí
Podle Světové zdravotnické organizace mohlo přímo na následky radiace zemřít přibližně 4000 lidí. Důsledkem havárie je asi 4000 případů rakoviny štítné žlázy, zejména u dětí a dospívajících. Přemístění se ukázalo jako „hluboce traumatická zkušenost“ pro přibližně 350 000 lidí, evakuovaných z přilehlých oblastí.
Černobyl přitom nebyla jediná jaderná katastrofa. Podobně závažná havárie postihla v roce 2011 elektrárnu v japonské Fukušimě. První závažnější nehoda se ale stala na jaderné elektrárně v britském Windscale v roce 1957 a ve stejném roce i v Kyštymu v Sovětském svazu.
Havárie i v Československu
V tehdejším Československu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice došlo za jejího provozu ke dvěma závažným jaderným haváriím. První havárie v lednu 1976 sice nezpůsobila vážný únik radioaktivity, ale uniklý oxid uhličitý zabil dvě osoby. Druhá havárie v únoru 1977 se odehrála při zavážení čerstvého paliva za provozu reaktoru a byla na Mezinárodní stupnici jaderných událostí ohodnocena stupněm 4. ze 7. V průběhu havárie došlo k poškození jaderného paliva, jeho korozi a úniku radiace do prostoru elektrárny.
Česko se nepoučilo
Česko se z Černobylu, Bohunic a dalších havárií nepoučilo a nejen že výroba z jádra v současnosti tvoří asi třetinu tuzemské produkce, do budoucna se plánuje rozšiřování výstavbou nových jaderných bloků jak v Dukovanech, tak i Temelíně. Jejich výstavba spolkne desítky miliard korun a to v době, kdy celý svět postupně přechází na obnovitelné zdroje energie.
Ty v tuzemsku tvoří jen něco přes 12 procent produkce a kvůli chybějící podpoře se ani v příštích letech nečeká výrazný růst jejich podílu. Například náklady na vybudování fotovoltaické elektrárny o výkonu 1 MW za posledních deset let klesly ze 100 na 15 milionů korun. Fotovoltaika je tak bezkonkurenčně nejlevnějším a nejbezpečnějším zdrojem výroby elektrické energie.
Na území České republiky je v současné době instalováno devět jaderných reaktorů. Celkem čtyři o výkonu 2040 MW jsou v Jaderné elektrárně Dukovany, 2 další o podobném výkonu v Temelíně, 2 reaktory pracují v Centrumu výzkumu Řež a jeden slouží v rámci ČVUT.
Jak působí radiace?
Ozáření ionizující záření způsobené rozpadem jader atomů zastavuje dělení buněk, způsobuje mutace a při delším vystavení rakovinu. Náhlé poškození zářením se nazývá akutní radiační syndrom.
Způsobuje neplodnost a k jeho příznakům patří mimo jiné zvracení, vnitřní krvácení a snížení počtu červených i bílých krvinek, což má za následek anémii a oslabený imunitní systém. Ničivý dopad záření na živé tkáně si ale našel i lékařské využití – radioterapie, při níž se ozařují nádory.
V Jedličkově ústavu dostali chovanci za úkol zkusit napsat článek?