Stát dal na podporu fotovoltaické energie 119 miliard korun, většina k solárníkům nedorazila
Stát poskytl na podporu solární energie v letech 2011 až 2017 na dotacích téměř 119 miliard korun. Vyplývá to ze strategického materiálu Ministerstva průmyslu a obchodu pod názvem Rozvoj podporovaných zdrojů energie do roku 2030. K provozovatelům fotovoltaických elektráren se ale prostředky většinou nedostaly a skončily u distribučních firem. Solární firmy naopak v rámci tzv. solárního odvodu ve stejném období státu zaplatily 25,8 miliardy korun.
Solární odvod se vztahuje na fotovoltaické elektrárny s instalovaným výkonem nad 30 kW. V letech 2011 až 2013 představoval pro elektrárny uvedené do provozu v letech 2009 a 2010 zátěž ve výši 26 procent z výkupní ceny a 28 procent ze zeleného bonusu, a následně v letech 2014 až 2017 zatížil výrobny uvedené do provozu v roce 2010 platbou ve výši 10 procent z výkupní ceny a 11 procent ze zeleného bonusu.
Vyplácení podpory výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie bylo zahájeno v roce 2004, ale státní rozpočet se na podpoře začal podílet až v roce 2011. Před 15 lety současně došlo také k nastartování podpory výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektrické a tepelné energie a v decentrálních zdrojích.
Od roku 2008 byla dále podporována výroba elektřiny z druhotných zdrojů a od roku 2013 i výroba tepla z obnovitelných zdrojů. Jenomže od roku 2013 byla zastavena podpora pro nové fotovoltaické elektrárny a o tři roky později byla zcela ukončena podpora decentrální výroby, a to i pro stávající zdroje.
Masivní provozní podpora fotovoltaiky formou příspěvků do distribuční sítě skončí po roce 2030. Do té doby se má v jednotlivých letech pohybovat mezi 22 a 30 miliardami Kč.
Česko podporuje spíš jádro
V roce 2017 bylo v provozu celkem 28 324 fotovoltaických elektráren s instalovaným výkonem ve výši 2 128 MW. Fotovoltaické elektrárny v roce 2016 přispívali k podílu OZE na hrubé konečné spotřebě 0,66 procenta.
Česko je známé svou podpornou jaderné energetiky v rámci energetického mixu a také neochotou přistoupit na evropské cíle podílu výroby energie z obnovitelných zdrojů. Zatímco EU stanovila cílový podíl těchto zdrojů do roku 2030 ve výši 32 procent, Česká republika navrhuje jako optimální nastavit hodnotu cíle energie z OZE ve výši 20,8 procenta, která podle ministerstva průmyslu odpovídá geografickým, klimatickým a ekonomickým možnostem země.
