Důvodů pozitivního výsledků je vícero; podílely se na něm i mírnější zima či rostoucí cena povolenek CO2. Zásadní podíl na něm však měla rekordní výroba energie z obnovitelných zdrojů, která pokryla německou spotřebu ze 44 procent, v loňském roce to bylo 39 procent.

Prim hrály především větrné parky. Meziročně zaznamenaly díky větrnému počasí nárůst o 18 procent na 55,8 miliardy kilowatthodin. Fotovoltaické systémy dodaly 24 miliard kilowatthodin, což je také nový rekord. Ostatní obnovitelné zdroje – biomasa a vodní elektrárny – vyrobily 36,7 miliardy kilowatthodin.

Podle obchodního šéfa BDEW Stefana Kapferera úbytek emisí skleníkových plynů ukazuje, že energetika podniká rázné kroky k dosažení klimatických cílů. „Teď je řada na dopravě a teplárenství, aby svým dílem přispěly k ochraně klimatu,“ uvedl Kapferer.

Spolková vláda má o dalších opatřeních v rámci střednědobých klimatických cílů rozhodnout v září. Zvažováno je ocenění emisí uhlíku i uhlíková daň. To by zdražilo fosilní paliva včetně benzínu, nafty, topných olejů či zemního plynu. Uhlíkovou daň prosazuje ministryně životního prostředí Svenja Schulze z SPD, velká část unionistických stran CDU/CSU s ní ale nesouhlasí.