Z bývalých dolů má být energetický zdroj o výkonu dvou jaderných bloků
Ministerstvo průmyslu a obchodu plánuje na místě bývalých povrchových dolů na Mostecku a jeho okolí vybudovat unikátní energetickou kaskádu jezer s plovoucími solárními panely a turbínami. Celé dílo propojených stávajících i nově vytvořených jezer by mohlo dávat výkon v rozmezí 1000 až 2000 MW, což by bylo na úrovni dvou jaderných bloků, o jejichž kontroverzní výstavbě se nyní diskutuje.
Do konce června příštího roku má ministerstvo obdržet k posouzení novou koncepci rozsáhlé revitalizace v Ústeckém kraji, která shrne závěry několika studií proveditelnosti.
Experti v nich odhadnou náklady a určí technologické a energetické možnosti. Ambiciózní plán na proměnu krajiny má na starosti státní podnik Palivový kombinát Ústí (PÚK), který spravuje jezera Most a Milada. Ministr průmyslu Karel Havlíček předpokládá, že vláda do konce roku 2020 rozhodne o tom, jak se celá oblast s bývalými i současnými doly bude rekultivovat, a stvrdí to vládním usnesením.
Voda u Ohře
Postupy státu a těžařů se mají koordinovat a jednalo se o tom i v Bruselu. Podle Havlíčka jde sice o zlepšení krajiny po povrchovém dobývání uhlí, ale v budoucí vizi hrají nové energetické zdroje dominantní roli, protože stoupá význam těch obnovitelných. Vody na postupné zatopení má být navzdory suchu dost z místních zdrojů, například z Ohře.
Větší než Orlík
Propojit by se měly všechny stávající i budoucí vodní plochy od již napuštěných jezer Milada a Most přes lom ČSA až po Tušimice u Kadaně. Ovlivní to i už plánovanou rekultivaci území lomu ČSA mezi Mostem a Jirkovem, na němž má skončit těžba uhlí do pěti let.
Pokud by došlo k propojení všech vodních děl, pohybovala by se hloubka tohoto jezera místo nyní plánovaných 180 metrů až o čtyřicet metrů výše. To je i s ohledem na budoucí plochu jezera diametrálně odlišný rozdíl. Z dolu ČSA by vzniklo největší vodní dílo v Česku o objemu 700 milionů metrů kubických, bylo by větší než Orlík.
