"Celorepubliková energetická osvěta"

Obnovitelné zdroje postupně porážejí tradiční energetiku

Obnovitelné zdroje postupně porážejí tradiční energetiku

Obnovitelné zdroje postupně porážejí tradiční energetiku

Stále více předbíhají regulaci a vítězí tržními zbraněmi: cenou a jednoduchostí, říká v rozhovoru pro Deník Zdeněk Sobotka, zakladatel a majoritní akcionář skupiny Solek, jednoho z největších českých investorů do obnovitelných zdrojů.

Založil jste rychle rostoucí solární firmu v Česku, a přitom elektrárny stavíte na druhé straně zeměkoule. Není to paradox?
Zdánlivě ano. Je pravda, že Solek se soustředí na výstavbu fotovoltaických elektráren v Chile. Reagujeme tak pouze na trh, který vysílá obrovskou poptávku po elektřině z obnovitelných zdrojů. Chile nám přitom poskytuje optimální podmínky. V zemi je velmi vysoký osvit a zároveň dlouhodobě stabilní hospodářství.

Takže Chile zažívá solární boom a vy jste prostě jen při tom?
Na rozdíl od solární horečky v Česku je v Chile dynamický růst obnovitelných zdrojů daný tržní poptávkou. Námi již spuštěné elektrárny vyrábí elektřinu za tržní ceny a když tyto úspěšné příklady vidí velcí mezinárodní investoři, chtějí, abychom také jim takové zdroje postavili.
Chtějí jich co nejvíce a v co nejkratší době.

Kdo si tedy vaše elektrárny kupuje a jak velká je ta poptávka?
Největší kontrakt v Chile jsme zatím uzavřeli s kanadským “zeleným” fondem CarbonFree, který od nás chce zhruba do dvou let 100 MW fotovoltaických parků. Máme také dobrou zkušenost například s fondem Arroyo z USA, který si koupil jednu už ze stojících a připojených elektráren – Amparo del Sol. také Češi Se mohou na “Zeleném růStu” podílet

Jaké máte tedy celkové investiční plány v Chile?
Investoři by po nás poptávali kapacitu klidně i 1000 MW, což je pro srovnání polovina Temelína. My jsme však schopni v nejbližších letech postavit čtvrtinu, tedy kolem 250 MW. Kromě zmíněných obřích fondů zkušených investorů ze zámoří ale chceme realizovat i elektrárny pro české investory. Proto jsme právě založili fond kvalifikovaných investorů Solek SICAV.

Je tento fond otevřený komukoli?
Jak už napovídá název, jedná se podle zákona o investory, kteří se kvalifikují svými dostatečnými zkušenostmi. S tím souvisí i minimální vklad, který je stanoven na 1 milion korun. Doporučený investiční horizont je pět let s očekávaným výnosem 27,6 – 31,9 %, tedy s výnosem 5 – 5,7 % ročně. V případě tří let je očekávaný výnos 15,7 – 18 %, opět s 5 – 5,7% ročně. Pokud výnos přesáhne 5,7 %, investorům z toho připadne ještě 20 %.

A výnosy tedy investorům poplynou z vašich chilských elektráren?
Ano, z uvedeného objemu budovaných zdrojů v Chile chceme právě do fondu Solek SICAV vložit zhruba 100 MW. Hledáme investiční příležitosti i v dalších latinskoamerických státech a pokud některý z trhů nabídne kromě vynikajících přírodních podmínek stabilitu prostředí srovnatelnou s Chile, půjdeme i tam.

A které státy vás nejvíce lákají?
Poměrně daleko jsme v přípravě na argentinský trh, nicméně aktuální makroekonomická situace země není pro vstup zahraničního investora příznivá.
Díváme se však i na země, jakými jsou Kolumbie nebo Peru a i středoamerické

Právě na tu spolehlivost se vás chceme zeptat. A co když se zatáhne nebo je noc? Není stoprocentní sázka na obnovitelné zdroje přece jen hazardem?
Já bych doplnil, že ještě také nemusí foukat vítr.
Anebo přijde období sucha, takže nepojedou vodní elektrárny. To všechno se stát může a děje se.
Energetický mix musí být vždy vyvážený a respektovat přírodní podmínky v dané zemi. Přesto, nebo právě proto se prudký rozvoj technologií zaměřuje na akumulaci energie, tedy její uskladňování v momentu, kdy je elektřiny nadbytek, pro chvíle, kdy je jí nedostatek.

Jak moc jsou už bateriová úložiště provázaná s fotovoltaikou?
Je to trend budoucnosti, my sami už jsme spustili experimentální instalaci, abychom si prakticky ověřili, že takový systém bude energeticky soběstačný. Nejen že se nám tento předpoklad potvrdil, ale funguje to zde, v České republice, kde je osvit řádově nižší než v Chile.

Máte tedy i s akumulací vlastní obchodní záměry?
Ano, testování, které probíhalo od roku 2010 do loňska, prokázalo, že systém je zcela soběstačný.
Tedy že bez potřeby externí sítě zásobuje elektřinou odběratele v rozsahu od jednoho domu až po velký průmyslový areál nebo obec o počtu až 15 tisíc domácností. Nabídku máme zatím jen pro chilské zákazníky, kde se zaměřujeme na segment důlních společností. Ty se pak mohou pochlubit větší udržitelností svého byznysu.
A protože jsou často v odlehlých končinách, tak je pro ně systém autonomní elektřiny výhodný i ekonomicky.

Jaká je návratnost takové investice do autonomního solárního systému s vlastní baterií?
Ekonomický model ukazuje na případu solární elektrárny o výkonu 2,4 MW s bateriemi o výkonu 2 MWh, že návratnost v podmínkách Chile činí zhruba 4 roky. V tomto případě systém nahrazuje diesel agregát o výkonu 640 kW. Zvykněme Si, že Česko už nebude energetickou velmocí, ale poskytovatelem chytrých řešení

To zní zajímavě. Kdy se tedy dočkáme vašeho návratu do Evropy?
Jak víte, máme za sebou desítku projektů v Rumunsku, na Slovensku, ale i Česku. Do střední Evropy aktuálně s novými projekty nevstupujeme, nicméně v EU už opět investovat začínáme. Vybrali jsme si Kypr. Tento nejjižnější stát Evropy má totiž osvit srovnatelný právě třeba s podmínkami v Chile.
Navíc má co dohánět, aby splnil z Bruselu předepsaný podíl obnovitelných zdrojů.

Jaké přesně tam máte záměry?
Na Kypru chceme developovat jak vlastní elektrárny, tak poskytovat tyto služby i jiným investorům. Aktuálně na Kypru sestavujeme tým zkušených profesionálů a máme předvybrány vhodné pozemky. Zajímavostí také je, že se účastníme tenderu vypsaného a pořádaného Energetickým úřadem Kypru, který poptává na svou hlavní budovu v Nikósii střešní fotovoltaickou instalaci.

Když se vrátíme do Česka. Je větší problém, že tu tolik sluníčko nesvítí, anebo že politici podporu takzvaně “zařízli”?
Ten systém podpory daný zákonem z roku 2005 byl špatně nastaven, o tom není sporu. Výsledkem je však opačná situace, kdy investoři do větší fotovoltaiky jsou dnes psanci.
Za hranicemi přitom existují už osvědčené systémy, které efektivně kombinují tržní podmínky s rozumnou podporou. Jsou jimi například aukce, kde dodavatelé soutěží nejnižší cenou dodávky ze svých obnovitelných zdrojů.

Takže na tahu jsou čeští politici?
Ono by možná naopak stačilo, kdyby tolik do energetiky a trhu nezasahovali. Například v sousedním Německu, které je na tom s osvitem zhruba stejně, se už investuje do fotovoltaik s nulovou státní podporou. Jdou na volný trh soutěžit s plynovými nebo uhelnými zdroji. Také u nás by stačilo, kdyby se stát konečně odpoutal od podpory tradičních elektráren, které nefungují ekologicky, ale ani investice do nich už nedávají ekonomický smysl. Tím teď myslím jádro. Nebál bych se jaderné, ale spíš ekonomické katastrofy, která s výdaji na novou elektrárnu může nastat.

Radíte tedy pryč od jádra?

Já bych hlavně doporučoval, aby se stát věnoval podpoře inovací, vědy a výzkumu. Jaderné technologie se do budoucna mohou vrátit v podobě menších a bezpečnějších zdrojů. Měli bychom si zvyknout, že s útlumem tradičních gigantických elektráren Česko přestane být energetickou velmocí, která vyváží přebytky. Naši budoucnost v optimálním scénáři vidím v chytrých decentralizovaných zdrojích, akumulaci a inovacích. Tady se vrátíme na počátek.

V čem je přidaná hodnota vaší české firmy, že úspěšně funguje a rozvíjí obnovitelné zdroje na druhém konci světa?
Samozřejmě není to o levných čínských panelech, ale o schopnostech našich lidí. Především projektových manažerů a dalších specialistů, kteří ovládají developerské procesy v kombinaci s technickou expertízou. A k tomu rozumí energetickým potřebám v daných lokalitách a vědí, jak trh s elektřinou funguje. Řekl bych, že Češi mají tuto kompetenci mimořádně vyvinutou, a tak jsou schopni podávat nadstandardní výkony v jakémkoli energetickém odvětví. A my tu kompetenci do světa vyvážíme.

 

Solek
Skupina Solek od svého založení v roce 2010 realizovala více než desítku projektů v oblasti fotovoltaických elektráren (Česko, Slovensko, rumunsko a chile) o celkovém instalovaném výkonu přes 33 mW. Solek se v současnosti soustředí na chilský trh, kde má v plánu výstavbu dalších až 250 mW. Skupina disponuje rozsáhlými zkušenostmi jak s developmentem a epc (kompletní realizací) solárních elektráren, tak jejich údržbou a správou.
Solek Sicav
Zakladatelem fondu kvalifikovaných investorů je Solek holding Se a obhospodařovatelem codya investiční společnost a.s. státy, třeba Salvador. Všechny tyto státy spojuje hlad po spolehlivých obnovitelných zdrojích, kterými jsou v tomto regionu právě solární instalace.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás