"Celorepubliková energetická osvěta"

Studie: Jádro je třikrát dražší než obnovitelné zdroje

Studie: Jádro je třikrát dražší než obnovitelné zdroje

Studie: Jádro je třikrát dražší než obnovitelné zdroje

Atomová energie je třikrát dražší než jiné možnosti výroby elektřiny a trvá desetkrát déle ji vybudovat. U 63 reaktorů zprovozněných v posledních deseti letech dosáhla průměrná doba výstavby jen o něco málo méně než deseti let. V týdeníku Euro to uvedl hlavní autor zprávy o stavu jaderného průmyslu Mycle Schneider.

Navíc, doba trvání stavby reaktorů, které byly zprovozněny mezi lednem 2018 a 2019, byla nad deseti lety.

Náklady 36 dolarů u solárů vs 112 na jádro

Podle zprávy dosahují náklady na výrobu jedné megawatthodiny u solárních elektráren 36 až 47 dolarů, u větrných parků na pevnině 29 až 56 dolarů, zatímco v jaderných blocích 112 až 189 dolarů. Ceny sluneční a větrné energie poklesly za posledních deset let o 88, resp. 69 procent, u jádra o 23 procent vzrostly.

Mezi politickým rozhodnutím investovat do stavby jaderného reaktoru a připojením k síti je podle Schneidera v nejlepším případě patnáct let. “A to je čas, který nemáme. Jinými slovy peníze investované do jaderné energie znamenají zhoršení problematiky klimatu, protože zdroje se stahují z efektivnějších opatření,” podotkl.

Rovněž při porovnání provozních nákladů již fungujících jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů se ukazuje, že ani provozně nejlevnější výroba z jádra není konkurenceschopná s větrem a podle dat z konce roku 2017 z Colorada ani s nedotovanou solární energií včetně akumulace.

Energetická soustava se mění
Za své v poslední době bere i argument kritiků obnovitelných zdrojů, kteří hovoří o jejich závislosti na povětrnostních podmínkách a také drahé distribuční síti. Podle Schneidera tato představa vychází z klasické vertikální struktury, ve které velké elektrárny transportují elektřinu přes rozsáhlou síť na velké vzdálenosti.

Ta však nebude v budoucnosti existovat, protože role spotřebitelů a producentů se do jisté míry změní. Spotřebitelé budou vyrábět a výrobci spotřebovávat. V takovém systému nemá jaderná nebo uhelná elektrárna místo.

Dnes už je například většina základní výroby pokryta z obnovitelných zdrojů. V roce 2018 byly do sítě v EU připojeny z 95 procent obnovitelné zdroje, a to včetně regionu střední a východní Evropy. Zbytek tvoří plyn, tedy žádné uhlí, žádné jádro.

U jádra nejsou garance

U stávajících staveb jaderných elektráren neexistuje nikdo, kdy by mohl garantovat výsledek. Existuje jen několik málo výjimek reaktorů, které v posledních letech vznikly v akceptovatelném časovém rámci. A to výhradně v Číně. V Evropě se elektrárny Flamanville a Olkiluoto stavějí deset let a pořád jsou daleko od dokončení.

Navíc zrovna minulý týden bylo oznámeno, že britská Hinkley Point C bude o 15 procent dražší a prodlouží se i doba výstavby. Globálně se podle Schneidera dá říci, že stavba trvá dvojnásobek času, než se plánovalo.

Celý proces výstavby je přitom zároveň vzhledem ke své velikosti náchylný ke korupci. K té dochází u staveb na celém světě včetně Japonska, Francie, Ruska nebo Číny.

Odstávek je víc než dnů bez slunce a větru

Po uvedení do provozu pak nemají jaderné elektrárny jen problém s nutností uskladnit vyhořelé radioaktivní palivo, ale vzhledem ke své složitosti a rizikovosti se potýkají také s častými odstávkami.

Například ve Francii trvaly loni odstávky na reaktorech dohromady více než pět tisíc dní. Průměrně byl jeden francouzský reaktor 87,6 dne mimo provoz, tedy téměř tři měsíce v roce.  To je mnohonásobně víc než u slunce a větru, které jsou navíc jeden s druhým kompatibilní.

V Číně se proto stavějí třeba hybridní elektrárny, kdy jeden a tentýž provozovatel staví solární a vodní elektrárnu a koncipuje ji jako komplementární. Když je méně slunce, začne se vyrábět elektřina z vody, vyjde-li slunce, utlumí se voda.

Podíl jádra klesá

Provozní kapacity jaderných elektráren dosáhly loni absolutního rekordu ve výši 370 GW. Podíl jaderné energie na světové výrobě elektřiny však klesl na 10,15 procenta z rekordu 17,6 procenta v roce 1996.

Ve světě bylo v provozu 417 reaktorů v 31 zemích. To je více než předloni, ovšem o 21 reaktorů méně než v rekordním roce 2002. Spuštěno bylo devět nových reaktorů, z toho sedm v Číně a dva v Rusku. V Evropě byl poslední nový reaktor připojen na síť naposledy před dvanácti lety. V polovině letošního roku bylo ve výstavbě 46 reaktorů, 27 z nich má zpoždění.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás