Česko jako jediné v Evropě blokuje budování velkých úložišť elektřiny
Česká republika se jako jediná evropská země snaží blokovat rozvoj technologií na ukládání elektřiny do velkých bateriových úložišť. Ministerstvo průmyslu o nich mluví jako o solárním boomu číslo dvě a s jejich legislativní nebo dotační podporou nijak nespěchá. Na rozdíl od zbytku vyspělého světa.
Investoři přitom podle týdeníku Euro mají o budování úložišť zájem. Jen distribuční společnosti mají evidované desítky žádostí o instalaci úložišť elektřiny o celkovém výkonu 132 megawattů.
Další desítky tuzemských i zahraničních firem čekají na vyřešení legislativního vakua, aby mohly do oboru rovněž proniknout. Legislativní prostředí však zatím není k podobným záměrům vůbec vstřícné.
Ministerstvo průmyslu a obchodu stále nedokončilo slibovanou novelu energetického zákona, která by provozu baterií dala jasná pravidla. Zatímco v jiných zemích energetici zjišťují, že baterie umějí levně a rychle regulovat frekvenci v elektrické soustavě, v Česku zatím o tuto službu není velký zájem.
Ve světě rostou jak houby po dešti
Od Austrálie a Japonska na východě až po Kalifornii na západě přitom vyrůstá jedno velké bateriové úložiště za druhým. Dokonce už i konzervativní země ve střední Evropě, jako jsou Polsko a Maďarsko, mají ambiciózní plány na využití této novinky.
Například německé domácnosti si již pořídily více než sto tisíc malých úložišť, které slouží hlavně k vyrovnávání spotřeby s výrobou elektřiny ze solární elektrárny. Naopak jedno z největších zařízení je již od konce roku 2017 v provozu v Austrálii.
Bateriové úložiště s kapacitou 129 megawatthodin zde během pouhých sta dní postavila americká Tesla. Jeho provozní výsledky vyvolávají pozitivní, až nadšené reakce.
Velká úložiště s výkonem v řádu stovek megawattů se staví ve Spojených státech, Jižní Koreji, Japonsku i v Číně.
Pětinásobný růst
Skvělé zítřky předpovídá bateriovému byznysu také prognóza Mezinárodní energetické agentury z letošního února. Kapacita velkých zařízení pro ukládání energie se má zvýšit z loňských čtyř gigawattů na 22 gigawattů v roce 2020 a dále na 106 gigawattů v roce 2030.
Pokud se potvrdí optimistické scénáře dalšího poklesu cen lithium-iontových baterií, tak se tato technologie stane za třicet let dominantním způsobem ukládání energie a začne nahrazovat plynové turbíny s rychlým startem.
České první vlaštovky
V Česku drží prvenství společnost Solar Global, která na konci roku 2017 dokončila úložiště o kapacitě 1,2 megawatthodiny v Prakšicích na Uherskohradišťsku, poté následoval E. ON s akumulací o kapacitě 1,75 megawatthodiny v Mydlovarech u Českých Budějovic.
Jenže tato zařízení zatím fungují v právním vakuu. Energetický zákon s nimi zatím jaksi nepočítá. V lepší situaci jsou se svými bateriemi teplárenská firma C-Energy Planá nebo ČEZ, které díky kombinaci s klasickou elektrárnou budou moci dodávat podpůrné služby přenosové soustavě ČEPS. Tuto možnost ČEPS zavedla na počátku loňského roku.
Nový kodex přenosové soustavy sice od letošního dubna pouští na lukrativní trh podpůrných služeb i jiné provozovatele velkých baterií, ale jen za přísných podmínek. Baterie může být v provozu jen 45 nebo 90 sekund, poté ji musí nahradit klasická elektrárna. Rozdíl úrovně nabití před a po poskytnutí služby nesmí překročit pět procent. Kapacita baterie tak zůstane prakticky nevyužita.
