"Celorepubliková energetická osvěta"

Kanada rekonstruuje staré jaderné bloky. Proč to v Česku nejde?

Kanada rekonstruuje staré jaderné bloky. Proč to v Česku nejde?

Kanada rekonstruuje staré jaderné bloky. Proč to v Česku nejde?

Kanada je energeticky pestrou zemí. Zatímco Québec a Britská Kolumbie sází především na vodní elektrárny a Alberta se sousedním Saskatchewanem jsou závislé na fosilních palivech, bohaté a lidnaté Ontario se obrací na jadernou energii. Kvůli ekonomické stránce se přitom regionální vláda rozhodla jít cestou komplexní rekonstrukce dvou starších elektráren namísto výstavby nových bloků. Jejich životnost se tak prodlouží až na 75 let, uvádí nový týdeník Hrot.

Nákladná výstavba nových bloků je cesta, kterou se chce ubírat česká vláda, která po útlumu uhlí sází na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů.

První blok už běží

V minulých dnech obnovil provoz první zrekonstruovaný blok elektrárny Darlington. Jednalo se o časově i finančně náročný proces. Rekonstrukce zabrala tři a půl roku.

Repasování všech čtyř bloků vychází na 12,8 miliardy kanadských dolarů (230 miliard českých korun) a skončí nejdříve za šest let. Nicméně jeho výhodou je prodloužení životnosti bloků z 80. let minulého století až do roku 2055.

Souběžně s rekonstrukcí elektrárny Darlington probíhá také komplexní modernizace o něco starší elektrárny Bruce. Obnova se týká šesti z osmi bloků a vychází na 13 miliard kanadských dolarů, píše týdeník Hrot.

Některé z bloků by tak měly zůstat v provozu až 75 let. Podobné štěstí nebude mít třetí a nejstarší ontarijská jaderná elektrárna Pickering. Jejích šest bloků bude odstaveno již během let 2022 až 2024. Budoucnost elektrárny zpečetilo několik bezpečnostních incidentů, poslední se odehrál letos v lednu.

Jiná technologie než v Česku

Kanadská cesta se bohužel nedá uplatnit v Česku, protože kanadské reaktory typu CANDU mají podle jaderného experta Radka Škody odlišnou konstrukci, píše Hrot.

“Reaktory CANDU nemají tlakovou nádobu jako ty naše, ale vodorovné tlakové kanály. Ty se všechny při renovaci mění, protože se při provozu ohýbají a křehnou. U našich tlakovodních reaktorů může křehnout tlaková nádoba reaktoru, ale tu vyměnit nelze,“ vysvětlil Škoda.

Stav opotřebení tlakových nádob se pravidelně kontroluje. Podle Škody to zatím vypadá, že dalších nejméně 60 let by české reaktory mohly být ještě v provozu. Jak dodává vysokoškolský pedagog a bývalý ředitel temelínské elektrárny František Hezoučký, případné poruchy na tlakové nádobě lze ošetřit díky takzvanému žíhání. Podle Hezoučkého by bylo chybou odstavit dukovanské bloky již po 50 letech provozu, tedy v horizontu let 2035 až 2037. Dokáže si představit o nejméně deset let delší životnost.

Více rozumu a méně emocí

Optimisty ohledně životnosti starších jaderných bloků ze 70. a 80. let minulého století jsou také Američané. Jejich jaderný regulátor NRC dal loni v prosinci první elektrárně povolení k provozu po dobu 80 let, souhlas se týkal dvou bloků elektrárny Turkey Point na Floridě.

Na počátku března získala stejné povolení také společnost Exelon pro dva bloky elektrárny Peach Bottom v Pennsylvánii. Případ elektrárny Surry zatím NRC posuzuje a další dvě žádosti mají provozovatelé podat do konce tohoto roku.

Podle šéfky českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové má Severní Amerika výhodu, protože při posuzování délky provozu jaderných reaktorů zapojuje více rozumu a méně emocí než Evropa.

“Současně platí, že prodlužování provozu je drahé, protože obnovené bloky musejí dostát současným požadavkům na bezpečnost. Další nevýhodou je, že tento přístup poškodí výrobce nových reaktorů i vývoj nových technologií,” podotkla Drábová.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás