"Celorepubliková energetická osvěta"

Česko se neumí zbavit uhlí, Evropa s ním už končí

Česko se neumí zbavit uhlí, Evropa s ním už končí

Česko se neumí zbavit uhlí, Evropa s ním už končí

Zatímco velká část evropských zemí představila ambiciózní plány na brzké ukončení výroby elektřiny z uhlí, Česko nikam nepospíchá. Zcela odstavit uhelné zdroje by mohlo až za čtvrt století. Naproti tomu Švédsko se uplynulý měsíc stalo třetí evropskou zemí, která ukončila výrobu elektřiny z uhlí.

Jen o pár dní dříve oznámilo uzavření své poslední elektrárny na uhlí ve Štýrsku Rakousko. Už před čtyřmi lety s uhlím skoncovala Belgie, další země ji chtějí v blízkých letech následovat.

Uhlí na ústupu

Uhlí je v EU viditelně na ústupu, což urychlilo také zdražení emisních povolenek. Větrníky a solární zdroje v Unii tak loni poprvé vyrobily víc elektřiny než uhelné elektrárny. S odstavením uhelných elektráren počítají v příštích pěti letech podle deníku Právo  i Francie, Slovensko, Portugalsko, Velká Británie, Irsko a Itálie, další země budou následovat do konce dekády, aby dostály závazkům v pařížské klimatické dohodě.

Česko na chvostu

Česko je v tomto ohledu spolu s Polskem, Bulharskem i Německem na chvostu, ačkoliv Němci podíl uhlí na výrobě elektřiny významně snížili. Zcela odstavit uhelné zdroje však plánují až v roce 2038.  Uhelná komise v ČR pracuje se třemi scénáři ukončení těžby: v letech 2030 až 2035, nebo do roku 2045, anebo v letech 2045 až 2050.

Souvisí to s přípravou alternativ, resp. s dostavbou jaderných bloků. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) dříve Právu řekl, že by preferoval prostřední variantu, do roku 2045. Přechod k nízkouhlíkové ekonomice bude ale velmi nákladný. Havlíček očekává, že to bude Česko stát přes tisíc miliard korun.

I v České republice však těžba uhlí dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 1990 se vytěžilo přes 110 milionů tun, loni to podle ministerstva průmyslu a obchodu bylo 33,51 milionu tun (30,74 mil. tun hnědého a 2,77 mil. tun černého uhlí). O pouhý rok dříve se vytěžilo o čtvrtinu, tedy o více než 10 milionů tun, více.

Místo uhlí obnovitelné zdroje

Většina zemí chce uhlí nahradit obnovitelnými zdroji. Například Rakousko hovoří o stoprocentní výrobě z obnovitelných zdrojů do deseti let. Dosáhnout toho ale nebude snadné. Jasný plán chybí, přičemž čtvrtina elektřiny stále pochází z fosilních zdrojů.

Jak napsal webový žurnál o fotovoltaice PV Magazine, fotovoltaickou kapacitu by bylo třeba desetinásobně navýšit, aby se dosáhlo cíle. Podle ministryně pro ochranu klimatu Leonore Gewesslerové však má přechod na obnovitelné zdroje v alpské republice i strategický a finanční význam. “Utrácíme 10 miliard eur (ročně) za dovoz uhlí, ropy a plynu,” řekla Gewesslerová.

Opačným směrem

Ne všichni ale následují trend. Na uhlí závislé balkánské Kosovo, Srbsko i Bosna a Hercegovina naopak uhelné kapacity rozšiřují. Kosovo má také podle Světové banky nejznečištěnější ovzduší v Evropě.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás