"Celorepubliková energetická osvěta"

Studie: Budování fotovoltaik nastartuje ekonomiku líp než dotace aeroliniím

Studie: Budování fotovoltaik nastartuje ekonomiku líp než dotace aeroliniím

Studie: Budování fotovoltaik nastartuje ekonomiku líp než dotace aeroliniím

Budování solárních a větrných parků a další zelená řešení nastartují ekonomiku po epidemii koronaviru lépe než pouhá podpora tradičních sektorů. Takový je výsledek studie ekonomů z prestižní anglické Univerzity v Oxfordu, kterou citoval týdeník Hrot.

V krátkodobém horizontu je navíc výstavba čisté energetické infrastruktury, tedy zejména solárních elektráren, zvláště náročná na pracovní sílu, což vytváří dvakrát tolik pracovních míst na dolar než investice do fosilních paliv.

Levné soláry

Výstavbě nových solárních zdrojů v současnosti navíc nahrává pokles cen fotovoltaických technologií. Ceny jsou nižší o 80 procent než před deseti lety a navíc se v příštích letech očekává další až čtvrtinový pokles.

Známkovalo 230 expertů

Autoři srovnávali účinnost sedmi stovek opatření, která reagovala na finanční krizi po roce 2008. Jako zelené nástroje hodnotili ty, jež vedou ke snižování produkce skleníkových plynů. Jednotlivé nástroje hospodářské politiky dali k „oznámkování“ dalším 230 odborníkům, ekonomům, centrálním bankéřům a úředníkům ministerstev financí z celého světa.

Výsledek je jednoznačný. Mnohá z opatření, jež mají pozitivní dopad na životní prostředí, pomáhají i ekonomice, protože tvoří větší počet nových pracovních míst a mají lepší ekonomickou návratnost.

Mezi zelená řešení studie zařadila vedle podpory obnovitelných zdrojů energie budování infrastruktury pro elektromobily nebo cyklisty nebo zavádění technologií, jež snižují emise skleníkových plynů a šetří přírodní zdroje.

Podpora aerolinek vychází nejhůř

Kromě výstavby solárních a větrných parků, je mezi doporučovanými opatřeními zvyšování energetické úspornosti budov, výstavba digitálních sítí, podpora udržitelné mobility, ale i výzkum zelených technologií a udržitelně orientované rekvalifikační a vzdělávací programy. Naopak peníze napumpované do záchrany leteckých společností vychází z dlouhodobého hlediska nejhůře.

Hlavní autor studie Cameron Hepburn z institutu Smith School of Enterprise and the Environment zdůraznil, že většina udržitelných opatření může být implementována rychle a bude lépe stimulovat ekonomický růst, než tradiční sektory hospodářství.

Zatím jen krátkodobá opatření

Většina vlád G20 provedla v souvislosti s pandemií významná krátkodobá záchranná opatření. Zatím však žádné nezavedlo žádná významná opatření k fiskálnímu zotavení. Autoři zprávy doufají, že země využijí tuto generační příležitost k začlenění klimatických kritérií do národních plánů – pro své ekonomiky a životní prostředí.

Zjištění britské studie nepřímo podporuje snahy Evropské komise definované v Zelené dohodě pro Evropu, jež počítá s tím, že do roku 2050 nebude EU produkovat žádné čisté emise skleníkových plynů.

Česko jde proti proudu

Na opačné straně pomyslné barikády ve sporu o to, zda má být současná krize vnímána jako příležitost pro zelený restart ekonomiky a společnosti, stojí proti většině zemí unie česká, maďarská a polská vláda. Český premiér Andrej Babiš už v polovině března oznámil, že by se projekt Evropské komise měl odložit kvůli boji s pandemií koronaviru.

Český kabinet navíc v době nouzového stavu zpřísnil pravidla pro solární sektor. Míru vnitřního výnosového procenta (IRR) Babišova vláda pokoutně snížila solárnímu sektoru na 6,3 procenta. Pro bioplyn a biomasu (v této oblasti podniká rovněž firma Agrofert), zůstává IRR velkoryse 10,6, respektive 9,5 procenta. Ještě loni vláda slibovala solárnímu sektoru ziskovost na úrovni 8,4 procenta.

České republice naopak stále chybí legislativa podporující nové technologie v oblasti akumulace energie a výroby zeleného vodíku.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás