"Celorepubliková energetická osvěta"

Vládní bič na solárníky může zničit českou fotovoltaiku

Vládní bič na solárníky může zničit českou fotovoltaiku

Vládní bič na solárníky může zničit českou fotovoltaiku

Novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů energie, která leží v poslanecké sněmovně, může způsobit pokles státní podpory solárních elektráren a dalších obnovitelných zdrojů o 50 i více procent.

To by vedlo řadu z nich ke krachu. Předkládající ministr průmyslu Karel Havlíček přitom dosud hovořil o tom, že chce ušetřit třetinu roční dotace, tedy sedm až deset miliard Kč.

Bič na solárníky
Cílem Havlíčkova návrhu je hlavně snížit vysokou podporu solárních elektráren z let 2009 a 2010. Ta si jen loni vyžádala 29,1 miliardy korun z celkových 42,8 miliardy, které šly na dotace všech obnovitelných zdrojů. Část platí lidé ve svých fakturách za elektřinu, část platí vláda ze státního rozpočtu.

Zákon nyní počítá s kontrolou takzvaných překompenzací. Určuje, kolik může mít každý zdroj vnitřní výnosové procento (IRR). Tedy kolik může ročně na své investici podnikatel vydělat i se započtením časové hodnoty peněz.

Plán je takový, že ministerstvo průmyslu a obchodu provede sektorové šetření, zjistí, jak moc výdělečné elektrárny jsou, a podle toho celému sektoru omezí podporu. Hlavním cílem jsou právě solární elektrárny, na jejichž příliš vysoké dotace si často stěžovali prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš.

„Většina solárů patří normálním lidem nebo firmám, žádným solárním baronům“

“V Česku je dvacet tisíc elektráren a mezi nimi možná hrstka projektů, u kterých se ukázaly nějaké problémy. Drtivá většina patří normálním lidem nebo firmám, žádným solárním baronům,” podotkl pro HN šéf Solární asociace Jan Krčmář.

Elektrárny z let 2009 a 2010 už navíc platily v letech 2011 až 2013 speciální 26procentní solární daň. Poté byly elektrárny z roku 2009 od této daně osvobozeny a ty z roku 2010 doteď platí 10 procent.

Hrátky s procenty

Majitelům fotovoltaik se nelíbí ani způsob, jakým novela prošla vládou. V původním návrhu zákona měly mít sluneční elektrárny výnosové procento 8,4 procenta, což jim i tak přišlo příliš nízké. Na nedávném jednání ale vláda nečekaně schválila jen 6,3 procenta. Nejméně ze všech obnovitelných zdrojů.

Podle majitelů elektráren je 6,3 procenta likvidačních. Rychlá změna i rozdílná nastavení procent vedly dokonce k tomu, že se na stranu solárníků přidal i Svaz průmyslu, který je většinou spíše zastáncem tradiční velké energetiky.

Odhady solárníků hovoří o tom, že snížení každého procenta IRR znamená pokles dotací nejméně o 17 procent. Pokud by pak v šetření vyšlo, že je IRR u elektráren z roku 2010, kdy byly dotace nejvyšší, 10,6 procenta (tedy na úrovni povolené bioplynkám), znamenalo by to pokles ročního příjmu elektrárny o výkonu jednoho megawattu z 13,1 na 3,1 milionu korun.

Podle většiny lidí z oboru dnes ještě úspora spočítat nejde. “Z nám dostupných informací v tuto chvíli nelze sestavit kvalifikovaný odhad. Nejasných proměnných je tolik, že bychom více spekulovali, než počítali,” říká Michal Kebort, mluvčí Energetického regulačního úřadu, který výši podpor stanovuje.

Návod, jak by takový zásah mohly firmy přežít, už premiér Andrej Babiš ani ministr Karel Havlíček k navrhované změně nepřidali. Vládě však nedochází, že většina provozovatelů má fotovoltaiku jako svůj druhý byznys.

Malé firmy to ohrozí, naopak „Babišův bioplyn“ podpoří

Majitelé středních i větších FVE jsou ve většině případů současně také zemědělci, majitelé pekáren, strojaři a další podobné profese. Jejich základní podnikání ve většině případů ohrozila virová epidemie. A teď přichází stát s hrozbou, která je může definitivně dorazit. V této zoufalé situaci, kdy by jim přestalo fungovat veškeré podnikání, by nebyli schopni dostát svým závazkům vůči zaměstnancům, subdodavatelům i bankám.

Zcela jiný přístup má vláda Andreje Babiše podle deníku Právo k bioplynovým stanicím. Právě těm dovolila výnosnost projektů na téměř dvojnásobné úrovni oproti solárním elektrárnám. Zde se také hodí připomenout, že několik bioplynových stanic vlastní skupina Agrofert. Luxusní podmínky pro bioplynky přitom často nedávají smysl. Kukuřice, kterou se “krmí” vysušuje půdu a přispívá k její erozi.

Hrozí žaloby
Většina majitelů elektráren zatím nechce komentovat, zda se se státem bude soudit. Čekají na finální podobu novely. Jak ale ukázala solární daň v roce 2011, dá se očekávat řada soudních žalob a mezinárodních arbitráží. Ty dřívější až na jednu Česko všechny vyhrálo. Současný zásah ale bude mnohem výraznější. Největším majitelem fotovoltaik v Česku je polostátní ČEZ. Ten zatím situaci analyzuje a žalobu nevyloučil.

Proti zelenému plánu

Vláda se chlubí tím, že v příštích letech významně ušetří na státní podpoře solární energie. Evropský trend je přitom zcela opačný. Celý “zelený plán”, na němž bude založeno rozdělování evropských peněz v nadcházejících desetiletích, je založen na investicích do zelené energetiky. Česko ale navazuje na svou politiku z minulého desetiletí, kdy se podařilo rozvoj solární energie a tím i celého odvětví obnovitelných zdrojů prakticky zastavit. Podíl obnovitelných zdrojů na domácí spotřebě energie se v posledních letech dokonce nepatrně snižoval, což je v evropském měřítku absolutní rarita.

“Pokud se Česká republika staví vlažně k dalšímu rozvoji obnovitelných zdrojů, mohou nás evropské peníze, které slouží také ke tvorbě nových pracovních míst a k ekonomickému růstu, bohužel minout,” tvrdí ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.

Například Evropská investiční banka nabídne v prvních dvou letech v rámci “zeleného plánu” na projekty obnovitelných zdrojů v přepočtu až 35 miliard korun. Podle modelu konzultační společnosti Deloitte  je přitom v Česku možné zvýšit podíl obnovitelných zdrojů až na 23 procent do roku 2030, díky tomu vytvořit přes 30 tisíc nových pracovních míst a přispět k růstu HDP až o sedm procent.

Fotovoltaika podle těchto propočtů může v Česku v příštích deseti letech růst až na 9000 GWh, plány české vlády jsou přitom podstatně nižší. V posledních letech se výkon sluneční energie vyrobené v Česku pohybuje kolem 2000 GWh. Takový nárůst fotovoltaiky může podle Deloitte vyvolat investice ve výši 400 miliard korun. K tomu by přitom bylo potřeba provozní státní podpory ve výši deseti až čtrnácti miliard korun ročně.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás