Nejvíc elektřiny je z uhlí. Nastupují ale obnovitelné zdroje

Česká republika byla v minulosti výrazně závislá na výrobě elektrické energie v hnědouhelných elektrárnách. To mělo negativní vliv na kvalitu ovzduší i na ráz krajiny v oblastech těžby hnědého uhlí.

Mnoho lidí si stále vybavuje příhraniční lesy plné pahýlů odumírajících stromů po dlouhodobém působení kyselých dešťů z elektrárenských zplodin.

Změna k lepšímu

I když se energetický mix v posledních desetiletích změnil zejména s nástupem jaderných elektráren, výroba z hnědého uhlí má stále podíl kolem 42 procent.

Je třeba podotknout, že moderní uhelné elektrárny jsou nejen efektivnější, ale vypouští i mnohem méně emisí, než tomu bylo na konci tisíciletí. Jaderné elektrárny se staly druhým nejvýznamnějším výrobcem elektřiny s podílem 33 procent.

Obnovitelné zdroje nastupují

Na třetím místě pak jsou s více než 11 procenty obnovitelné zdroje a pět procent připadá na výrobu ze spalování černého uhlí. Čtyři procenta elektřiny pochází ze spalování zemního plynu a další tři procenta z ostatních plynů. Jedno procento nám do sítě dodávají přečerpávací elektrárny.

Fotovoltaika se podílí čtvrtinou

Na výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů se solární elektrárny podílí zhruba čtvrtinou, což odpovídá celkovým třem procentům tuzemské produkce. Po skokovém nárůstu objemu výroby elektrické energie ve fotovoltaických elektrárnách v roce 2011 produkce v dalších letech prakticky stagnovala a v současnosti je stabilním zdrojem bez významnějších výkyvů.

V posledních letech je tahounem růstu spíše výroba elektřiny z biomasy a bioplynu se souhrnným podílem kolem 50 procent. Zbylá čtvrtina připadá na vodní a větrné elektrárny.

Třetinu elektřiny vyvezeme

V roce 2017 se v Česku spotřebovalo zhruba 87 TWh elektřiny. Největším odběratelem byly tuzemské firmy s podílem kolem 50 procent. Zhruba pětina připadá na domácnosti a třetina elektřiny šla do zahraničí.