"Celorepubliková energetická osvěta"

Komentář Institutu pro energetiku: Proč Energetický regulační úřad (ERÚ) nemluví pravdu?

Komentář Institutu pro energetiku: Proč Energetický regulační úřad (ERÚ) nemluví pravdu?

Komentář Institutu pro energetiku: Proč Energetický regulační úřad (ERÚ) nemluví pravdu?

Dne 23. 6. 2020 proběhla konference Obchodování s energií v ČR, na které měl se svým příspěvkem vystoupit radní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Rostislav Krejcar. Nedostavil se, jeho příspěvek přednesl jiný radní – Petr Kusý. Vladimír Štěpán, člen Institutu pro energetiku, exkluzivně pro Security magazín komentuje, co ze strany ERÚ na této konferenci zaznělo.

V situaci, kdy deficit státního rozpočtu v roce 2020 dosáhne min. 500 mld. Kč, v dalších dvou letech bude deficit ve stovkách miliard korun, a návazně se očekává dramatické zhoršení životní úrovně a pojem energetická chudoba se může dotknout milionů lidí, se čekalo, že zástupce ERÚ uvede zásadní opatření, která ERÚ přijal ve prospěch spotřebitelů. Radní Kusý uvedl, že nová Rada přinese v následujících 5 letech spotřebitelům úsporu 18,7 mld. korun v platbách za elektřinu a 6,8 mld. korun v platbách za plyn, celkem 25,5 mld. korun. To si zaslouží pochvalu, ale jen do té doby, než zjistíte, že realita je někde jinde. Radní Kusý totiž uvedl jenom úspory ze snížení jednoho z parametrů (WACC). Když vezmeme v úvahu všechny parametry, které vstupují do regulace, tak místo úspory 25,5 mld. Kč zaplatí spotřebitel navíc 30 mld. korun. Rozdíl v neprospěch spotřebitelů tedy činí cca 55,5 mld. korun. Tady se nabízí závažná otázka, jak je možné, že státní instituce zřízená na ochranu oprávněných zájmů zákazníků a spotřebitelů uvádí úmyslné nepravdy?

Radní Kusý se také pochlubil, jak velké zkvalitnění práce úřadu přinesla reorganizace ERÚ a jak moc nové rozhodnutí Rady pomůže spotřebitelům. Pokud by původní návrh zásad regulace ze srpna 2019 vedl ke zvýšení plateb spotřebitelů max. o cca 3 mld. korun během 5 let, jednalo by prakticky o zmrazení cen na dnešní úrovni. Po reorganizaci ERÚ a rozsáhlých personálních změnách (můžeme jenom doufat, že nebyly účelové) Rada s regulovanými subjekty (což zákon zakazuje a ví proč) přepracovala původní návrh Zásad cenové regulace z loňského srpna a místo poklesu regulovaných cen zaplatí spotřebitelé cca 30 mld. korun navíc. Toto navýšení, dle návrhu Rady, je nepřijatelné, protože z dnešního pohledu na krizi ekonomiky, je i původní konzervativní návrh ze srpna 2019 neúnosný z hlediska dopadů na spotřebitele. V období minulé krize v roce 2009 některé evropské státy dočasně snižovaly regulované poplatky i o desítky procent, aby zmírnily dopady krize. A nelze předpokládat, že současná koronavirová krize bude mírnější než ta z roku 2009.

Kritika EU, že ERÚ není nezávislý úřad, a to nejen přímou závislostí ERÚ na Ministerstvu průmyslu a obchodu, bude zřejmě plně oprávněná. A jak již upozornil Ivan Noveský, který ERÚ zakládal a byl i jeho 1. místopředsedou, v současné pětičlenné Radě jsou 4 radní, kteří byli u toho, když byl na ERÚ opakovaně porušován zákon při vytváření tzv. solárního tunelu. Solární tunel je dodnes předmětem veřejné kritiky, ale příslušné orgány porušení zákona za stovky miliard korun stále odmítají řešit. Nyní se blíží konec mandátu radního Krejcara, jednoho z hlavních tvůrců solárních cen roku 2010. Vláda České republiky má ideální příležitost ukázat, zda členové Rady, kteří se tak osvědčili při budování solárního tunelu, dostanou opět příležitost budovat nový mnohamiliardový tunel, tentokrát na biometan, či zda vláda další okrádání českých spotřebitelů bude chtít zastavit.

Prezentace radního Kusého vyjádřila názor, že předsedkyně Vitásková byla populistická, na rozdíl od nové Rady, která je odborná. Pokud je však populismem to, že předsedkyně Vitásková upozornila na solární tunely, a snažila se dosáhnout spravedlivých cen pro spotřebitele a tím narušovala stav, který na ERÚ před jejím příchodem v roce 2011 pomáhali nastavovat čtyři ze současných pěti členů Rady, pak musíme, v zájmu českých spotřebitelů, doufat, že v čele ERÚ bude více populistů a méně „odborníků“.

ERÚ by dle energetického zákona nikdy neměl plnit roli prodloužené ruky regulovaných subjektů, přesto tomu tak je a situace se stále zhoršuje. O tom svědčí i absurdita, kterou Ivan Noveský kritizoval v roce 2019, když vláda odvolala radního Outratu a Vlka za údajné plnění pokynů od regulovaných subjektů. Je však velmi smutnou skutečností, že tři radní z nové Rady, včetně jejího předsedy, již v roce 2010 prokazatelně plnili pokyny regulovaných subjektů v neprospěch spotřebitelů. Tedy zatím každá změna ve vedení ERÚ, po změně zákona a ustavení Rady, byla výrazně k horšímu a nedává českým spotřebitelům příliš nadějí do budoucna.

Pokud by se ERÚ chtěl vydat na cestu ochrany spotřebitelů a ekologie, vypracoval by a vydal závazná pravidla pro regulaci tak monopolního odvětví jako je teplárenství. Dodnes se nic takového nestalo a spotřebitelé tepla jsou vydáni dodavatelům na pospas a trpí tím i ti teplárníci, kteří řádně investovali do ekologie. Místo toho se nová Rada ERÚ chystá populisticky, ne odborně a cenově, regulovat obchod s energiemi. To je sektor, kde slušně funguje konkurence, ani dle EU nemůže být předmětem regulace, a troufám si říci, že mu ERÚ ani nerozumí.

Na Slovensku podobné praktiky vedly k odvolání předsedy slovenského regulátora, který měl údajně poškodit spotřebitele. Možná by si Česká republika mohla pro jednou vzít příklad z našich východních sousedů a podívat se opravdu realisticky na přínos konkrétních úředníků a požadovat politickou a potažmo právní odpovědnost za jejich pochybení.

Současná ekonomická krize dosáhne obřích rozměrů. Stát dříve nebo později bude muset řešit situaci v energetice, nejen v obsazení Rady ERÚ. Jsme v ČR, takže řešit se začne, až bude pozdě. Nelze očekávat, že se situace „nějak“ zlomí a ceny energií klesnou, zejména ceny elektřiny budou dále růst. Strategie ministra Havlíčka, vše na elektřinu a nahrazení uhlí jádrem, už bude jenom hřebíčkem do rakve české ekonomiky. Vždyť jenom na provozních ročních nákladech zaplatí spotřebitel u elektřiny o cca 100 mld. korun více než např. u plynu. Ať si to někdo přeje nebo ne, minimálně příštích 10 až 15 let budou zachovány i některé uhelné zdroje, můžeme doufat, že to budou pouze ty, které plní emisní limity. Největším přínosem pro českou ekonomiku a české spotřebitele by ale bylo obnovení nezávislosti ERÚ a zvýšení kvality řízení energetiky, která je i v České republice rozhodující faktorem pro vývoj ekonomiky.

 

Autor: Ing. Vladimír Štěpán, člen Institutu pro energetiku

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás