"Celorepubliková energetická osvěta"

Svět čeká nástup hybridních elektráren. Evropa zaostává.

Svět čeká nástup hybridních elektráren. Evropa zaostává.

Svět čeká nástup hybridních elektráren. Evropa zaostává.

Následující desetiletí čeká světovou energetiku masivní rozvoj hybridních elektráren, které jsou kombinací slunečních a větrných zdrojů a bateriových úložišť, konstatuje britsko-americká studie Rethinking Energy. Právě tento způsob výroby elektřiny by podle analytiků mohl v budoucnosti zásadně proměnit celý sektor.

K rozvoji hybridních zdrojů stimulují klesající náklady, zlepšování technologií a příznivé politické pobídky. Například v USA se v letech 2018 a 2019 počet hybridních projektů ztrojnásobil a obří projekty vyrůstají také v Austrálii nebo v Číně. Evropa v této oblasti zatím zaostává.

Evropa je pozadu

V Evropě je podle TechMagazínu v různých fázích přípravy sedm komplexních hybridních projektů a 22 větrných farem spojených s úložišti. Velké ambice má zejména konsorcium CrossWind, které tvoří ropný gigant Shell a nizozemská firma Eneco.

Jejich superhybridní pobřežní farma zvítězila loni v tendru na projekt Hollandse Kust, což je program holandské vlády na energetické využití mělkých vod. Do roku 2023 chce CrossWind zprovoznit větrnou farmu se solárními, akumulačními a vodíkovými prvky o celkovém výkonu 759 MW. Konsorcium tvrdí, že kombinace těchto technologií zajistí nepřetržitou dodávku elektřiny bez ohledu na to, zda na moři bude foukat vítr. V Česku zatím žádný podobný projekt nevzniká.

Trojnásobek projektů v USA

V USA hybridní projekty dosahují kapacity přes 100 GW. Ještě před koncem loňského roku byla uvedena do provozu větrná farma Skeleton Creek v Oklahomě o výkonu 250 MW a do roku 2023 vyroste v této lokalitě fotovoltaický zdroj o stejném výkonu a 200MW bateriové úložiště o úložné kapacitě 800 MWh.

Společnost NextEra Energy Resources spustila už loni vůbec první velkokapacitní projekt skladování elektřiny v USA, který tvoří větrná farma o výkonu 250 MW a bateriový systém 10 MW /20 MWh.

V Austrálii loni v létě dokončil globální výrobce zelené energie EDL projekt pro firmu Agnew, která provozuje zlatý důl. Tato hybridní elektrárna zahrnuje pět větrných turbín, solární farmu s více než 10 tisíci panely a akumulátorový systém. Její výroba za příznivých povětrnostních podmínek pokryje až 70 % energetických požadavků firmy.

Obří hybridní zdroje v Číně a Indii

Obří hybridní projekt o výkonu 6 GW oznámil i jeden z největších čínských státních podniků China Energy Engineering Corporation. Ten se bude skládat z 1 GW větrné energie, 5 GW solární energie a zatím nespecifikované skladovací kapacity. Nová elektrárna má generovat přibližně 33 TWh čisté energie ročně. Pilotní hybridní projekt zahájila také Indie. Komplex zahrnuje solární fotovoltaické systémy o výkonu 25 MW, větrné turbíny o výkonu 16 MW a systém skladování energie. Podle indické vlády jde o jeden z kroků, jak modernizovat zastaralou energetickou síť a podpořit cíl vyrábět do roku 2022 celkem 175 GW z obnovitelných zdrojů.

Arabští investoři v Africe

Ani africký kontinent nezůstává pozadu. S podporou saudskoarabských investorů by měly vzniknout kombinované komplexy v subregionech Západní Nil (10MW solární elektrárna a 10 MW z větrných elektráren) a Karamoja (80 MW ze solární a 120 MW z větrné elektrárny).

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás