"Celorepubliková energetická osvěta"

Stát fotovoltaiku likviduje, sám z ní ale nejvíc těží, říká magnát Zemek

Stát fotovoltaiku likviduje, sám z ní ale nejvíc těží, říká magnát Zemek

Stát fotovoltaiku likviduje, sám z ní ale nejvíc těží, říká magnát Zemek

Kvůli solárním elektrárnám skončili dva synové Zdeňka Zemka ve vězení, to teď hrozí i jemu. Česko je jediným státem, který je kriminalizuje a raději podporuje velké elektrárny, říká Zemek. Fotovoltaika podle něj čelí diskreditační kampani, vadí prý uhlobaronům i budovatelům jádra. Solár je přitom technologie budoucnosti, vysvětluje v rozhovoru pro MF DNES.

Když se řekne solární baron, mnoha lidem se možná vybaví majitel holdingu Z-Group Zdeněk Zemek . Devětašedesátiletý podnikatel ze Slovácka ovšem na energii ze slunce moc nebohatne. Kvůli fotovoltaickým elektrárnám skončili jeho dva synové ve vězení, podobný osud hrozí i jemu samotnému. Obžaloba ho viní, že těsně před koncem roku 2010 získal neoprávněně licenci na elektrárnu VT-Sun na střeše jeho fabriky v Chomutově.

Fotovoltaika vadí uhlobaronům. Čím později nastoupí, tím déle se bude těžit uhlí.

Zdeněk Zemek majitel holdingu Z-Group.

Přesné datum připojení je v tomto případě podle obžaloby klíčové. Elektrárny, které získaly licenci nejpozději na Silvestra 2010, měly nárok na podporu přes 12 korun za kilowatthodinu. Od Nového roku klesly výkupní ceny na méně než polovinu. Žalobci tvrdí, že Zemkovy elektrárny nebyly dokončené, licenci získaly podvodem a státu tím mohla vzniknout škoda. „Máme platné licence, ale nedostáváme žádné peníze. Nemohlo tedy dojít k žádné škodě,“ prohlašuje však Zemek.

 

Tento týden mělo v Brně začít soudní jednání, ze zdravotních důvodů jste se však na poslední chvíli omluvil. Aniž bych nějak zpochybňoval vaše zdravotní obtíže, není za tím jen snaha celý proces oddálit?

Rozhodně ne. Procesu se stejně nevyhnu. Musím ale podstoupit náročnou operaci v Rakousku, která se odkládala kvůli tomu, že jsem měl covid. Trvám na tom, že elektrárna už v prosinci 2010 byla provozuschopná a dodávala elektřinu do sítě. Vytvořilo se mediální klišé, že někdo chtěl podvést stát. Není to pravda, nebyl důvod. Mylně se říká, že ceny od roku 2011 klesly o více než polovinu na 5,50 koruny za kilowatthodinu.

 

Tomu nerozumím. Vláda přeci reagovala na to, že ceny panelů tehdy prudce klesly, a regulátor v cenovém rozhodnutí podporu snížil…

Zákon z roku 2010 uvádí, že cenu lze snížit o více než pět procent jen za předpokladu, že doba návratnosti investice bude kratší než 11 let. Pro nás se tedy výkupní ceny vůbec neměnily. Konstatoval to Ústavní soud v rámci solární daně, když řešil návratnost investice. Ale žádný ze soudů to už neřešil. V důvodové zprávě k jinému zákonu se uvádí, že stát nemá poškodit investory, kteří tehdy měli solární a větrné elektrárny rozestavěné. To mělo umožnit i v roce 2011 dostavět elektrárny za podmínek z roku 2010. Přesné datum dokončení je tedy ve světle těchto zákonů nepodstatné a zcela padá důvod pro obvinění, obžalobu i odsouzení.

 

V obdobných případech s odkazem na pokus o dotační podvod kvůli nedokončeným elektrárnám už ale soud poslal do vězení vaše dva syny.

Moji synové byli nedávno z vězení propuštěni jako poslední ze všech odsouzených, ta léta nesvobody kvůli zmanipulovanému procesu jim ale už nikdo nevrátí. Existují také dokumenty ze specializovaného policejního útvaru z Ústí nad Labem, které ukazují, že elektrárny byly připojené, že k první reálně měřené dodávce došlo v prosinci 2010. Po přezkumu to potvrdili i tamní státní zástupci. Soudy to ale vůbec nebraly v potaz.

 

Budete tedy nyní k obhajobě přistupovat jinak?

Nemůžu úplně odkrývat taktiku. Ale budeme se snažit prokázat, že solární elektrárny byly provozuschopné a ještě před udělením licence získaly nárok na výkupní ceny. Navíc úmysl spáchat podvod nikdy neexistoval, nedošlo ani k žádné škodě na straně státu. Naše elektrárny dnes fungují, dodávají elektřinu do sítě, ale distributor nám „zapomíná“ zaplatit. Celkové ztráty počítáme ve stovkách milionů korun.

 

Proč jste se vlastně tehdy do stavby fotovoltaických elektráren pustili?

Kvůli krizi se v letech 2008 a 2009 propadla výroba v hutích na méně polovinu. A protože už jsme předtím jednu zkušenost s krizí v hutnictví měli, bylo mi jasné, že výrobu nikdy nedáme dohromady, pokud začneme propouštět lidi. Hledali jsme způsob, jak zachránit 650 pracovních míst. Fotovoltaika se tehdy s podporou státu rozjížděla, my jsme se místo trubek a lešení naučili dělat konstrukce pro fotovoltaické elektrárny, naši lidé to chodili montovat. V areálech fabrik bylo dostatek volných ploch, takže jsme si řekli, když to děláme pro druhé, můžeme elektrárny udělat i pro sebe. Připravili jsme projekty, pět na Moravě, pět v Čechách.

 

A šli byste do toho i bez té mohutné podpory pro soláry ze strany státu?

Bez podpory by se to tehdy nedalo postavit. Stát ale říkal, že chce toto odvětví podporovat. A tvrdím, že nakonec největším vítězem solárů je právě stát. A to i po finanční stránce. Za dvacet let z jedné megawatty tehdy postavené elektrárny utržíte zhruba 300 milionů korun. Z toho 100 milionů zaplatíte tomu, kdo to postaví. Dalších 100 milionů si shrábne stát – na dani z přidané hodnoty, solární dani, dani z příjmů, dani z dividend a dalších poplatcích. Zbude vám 100 milionů, ze kterých platíte úroky bankám, údržbu, opravy. Za těch dvacet let vyděláte z jedné megawatty tak 30 milionů korun. Mluvím o číslech z Chomutova. Třeba ve Znojmě, kde je větší osvit, by čísla byla jiná.

 

Dlouhodobě tvrdíte, že stát velké soukromé výrobce fotovoltaiky likviduje. Na konci roku 2010 ale přeci bylo potřeba garantování ceny snížit, aby to odráželo prudký pokles ceny panelů. Není v tom rozpor?

Česko se oficiálně hlásí k budování obnovitelných zdrojů, ale fakticky solární elektrárny likviduje. Je jediným státem, který je kriminalizuje. I v době solárního boomu byla s výstavbou spojená neskutečná byrokracie. A za posledních deset let se nepostavily skoro žádné, jen pár střešních konstrukcí. V okolních zemích přitom nové solární elektrárny přibývají, my jsme například postavili osm menších fotovoltaik v Maďarsku.

 

Proč má stát zájem solární elektrárny likvidovat?

Fotovoltaika vadí uhlobaronům. Čím později nastoupí, tím déle se bude těžit uhlí. Na její diskreditaci vznikly tisíce článků v médiích. Vadí i budovatelům jádra. Má se stavět jeden blok, vláda tvrdí, že to vyjde na 150 miliard korun, reálně to ale bude 500 až 600 miliard. Za zlomek ceny se dá postavit fotovoltaika rozptýlená po republice, která vyrobí stejně elektřiny. Nebude třeba řešit, kdo to postaví, kde vznikne sklad vyhořelého paliva. Mimochodem, paradox je, že v Česku sice většina lidí podle průzkumů podporuje jádro, ale jaderné úložiště nikdo nechce.

 

Stát ale tvrdí, že jádro potřebujeme, když musíme postupně odstavit uhelné elektrárny.

Od roku 2004 se spotřeba elektřiny v Česku výrazně nemění, pohybuje se kolem 60 terawatthodin ročně. Jenže my vyrábíme mnohem víc. I kdybychom odstavili polovinu uhelných elektráren, bude to stačit. Proč budovat drahé jádro, abychom tu elektřinu pak vyváželi? Navíc velmi levně. Kdyby se ročně postavilo 2000 megawatt obnovitelných zdrojů – to je objem, který se dá bez problémů zvládnout – máme za pár let vystaráno.

 

Proč tedy investoři soláry už teď nestavějí, pokud je to tak jednoduché?

Stačila by jediná věc, garantovat tržní cenu výkupu elektřiny. Pak by to šlo i bez dotací. Ale pokud teď vidíme, že Evropská unie dává peníze na obnovitelné zdroje, mělo by Česko dělat všechno pro to, aby z nich urvalo co nejvíce. A pokud bychom dali podporu i ostrovním systémům, ušetříme v budoucnu i 130 miliard korun ročně za distribuční poplatky, které teď končí v kapsách několika firem. Nepotřebovali bychom žádná monstra. To je pochopitelně vize na desítky let. Jenže v Česku všechno, co souvisí s rozvojem obnovitelných zdrojů, zadupáváme do země.

 

Na začátku roku se rozběhly předregistrace projektů o peníze z Modernizačního fondu, kde stát podporu pro obnovitelné zdroje chystá. Přihlásili jste tam nějaké projekty?

Přihlásili jsme tam asi pět projektů, všechno na brownfieldech. Ale jak říkám, větší smysl vidíme právě v těch ostrovních systémech, kdy elektřinu vyrobíte v místě, kde ji spotřebujete. Mělo by větší smysl, kdyby stát podporoval spíše toto než velké elektrárny. Panel na střeše, baterie v garáži, řídící jednotka. Pro domácnosti i pro většinu firem. To jsou technologie budoucnosti, ale Česko stojí stranou. Kdybychom to podpořili, zaměstnáme tisíce lidí a do deseti let může být elektřina pro konečného spotřebitele zadarmo. Jenže my tu máme montovny a krachující klasické výroby.

 

Z-Group nejsou jen fotovoltaiky. Jak se daří ostatním firmám z holdingu během covidu?

Všem velmi složitě. Lázně nemají klientelu, hledají náhradní činnost. Testujeme, chtěli bychom očkovat, do budoucna se částečně přeorientujeme na postcovidové pacienty. Autobusy buď nejezdí, protože jsou omezené jízdní řády kvůli nedostatku cestujících v době protiepidemických restrikcí, nebo vozí vzduch. Naštěstí kraje se snaží pomoci krýt alespoň částečně ztráty, aby systém veřejné dopravy zcela nezkolaboval. A hutnictví je obor, který v Evropě chátrá. Jediná možnost, jak přežít, je masivně zainvestovat, jít do nové jakosti, nového sortimentu. Kvůli tomu jsme také tehdy stavěli elektrárny v Chomutově, abychom ty fabriky oživili, posunuli je na úroveň Němců, do první ligy. To všechno soudní procesy zastavily. Máme platné licence, ale nedostáváme žádné peníze.

 

Zdroj (foto, text): iDNES

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás