Ceny elektřiny lámou rekordy, soláry výhodnou alternativou
Hranici 94 eur za megawatthodinu dosáhla na pražské burze velkoobchodní cena elektřiny s dodáním příští rok, což je historický rekord. Pro představu, dosavadní vrchol z roku 2008 atakoval hranici 90 eur za MWh, píše Ekonom.
Jedním z důvodů zdražování je růst cen emisních povolenek. Solární energie by se svoji návratností v rozmezí od tří do deseti let mohla být výhodnou alternativou.
Emisní povolenky zdvojnásobily
Jaké jsou důvody rapidního zdražování elektřiny? Dle analytiků jde především o rekordní ceny emisních povolenek, které platí uhelné elektrárny a průmyslové podniky za vyprodukovanou tunu oxidu uhličitého. Systém obchodování s povolenkami byl zprovozněn v roce 2005 a jde o hlavní nástroj EU k omezování emisí skleníkových plynů.
Od začátku roku 2021 se ceny emisních povolenek rychle zotavily z propadu v předešlém covidovém roce a aktuálně činí 62 eur za tunu. Jde o téměř dvojnásobnou cenu než před rokem. Přispěly k tomu ambicióznější cíle pro snižování emisí a také rekordní ceny plynu.
Trend zdražování se musí projevit i ve státním rozpočtu. Dražba emisních povolenek probíhá v rámci každého ze zapojených států. Ty pak rozhodují o konkrétním využití prostředků, které se aukcí vyberou. Pokud by stát finance z emisních povolenek investoval do obnovitelných zdrojů, v budoucnu by to mělo přinést zlevnění elektřiny, protože větrné nebo solární elektrárny žádné skleníkové plyny nevypouští.
Každé euro zdražených povolenek jsou čtyři koruny v nákladech měsíčně
Hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň uvedl, že neexistuje prakticky scénář, podle kterého by elektřina v Evropě v příštích letech zásadně zlevňovala.
„Při současném podílu špinavých a čistých zdrojů energie činí povolenky zhruba deset procent ceny energií. Pokud nyní domácnost platí zhruba dva tisíce korun měsíčně za energie, tak každé další euro zdražených povolenek bude znamenat zhruba čtyři koruny měsíčně v nákladech,“ uvedl Bartoň.
Tématu zdražování energií se věnují i Haló noviny. Ty citují analytika konzultační společnosti ENA Jiřího Gavora, který řekl, že růst ceny povolenek žene nahoru burzovní ceny elektřiny, které se pak se zpožděním promítají do nárůstu konečných účtů za spotřebu elektřiny.
„Pro českou, zatím stále převážně uhelnou energetiku, znamená růst ceny emisních povolenek automaticky růst nákladů na výrobu elektřiny a tepla,“ uvedl Gavor a dodal: „Růst ceny povolenky je do značné míry tažen nákupy finančních investorů. Na současném přepáleném inflačním trhu není mnoho aktiv, u kterých růstový trend je v podstatě garantován ambiciózní klimatickou politikou EU.“
Analytici odhadují, že zdražování se v blízké budoucnosti bude týkat nejen elektřiny a plynu, ale také uhlí. Krátkodobě nabízí řešení pevná sazba za energie. Zdražování je ale dlouhodobý trend. Ti, kdo si nezafixovali ceny elektřiny a plynu mohou očekávat růst cen řádově o 10 %.
Rovnovážná cena povolenek je pod 60 eury
Haló noviny dále píší, že podle Radima Dohnala z portálu Capitalinked.com je rovnovážná cena povolenky pod 60 eury. Současný nárůst považuje převážně za paniku a spekulace. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je za současným růstem cen povolenek postoj Ruska.
„Přiškrtilo EU dodávky plynu, aby ukázalo důležitost plynovodu Nord Stream 2. Ten si nepřejí USA. Zdražování plynu umocňuje sháňku EU po uhlí, čímž zdražují i povolenky,“ napsal Kovanda na Twitter.
Řešení nabízí solární energie
„Například cena silové elektřiny vzrostla ve střední Evropě za poslední tři roky téměř o 50 % a z našich analýz vyplývá, že do konce desetiletí stoupne o dalších 40 %,“ uvedl ředitel strategie EGÚ Brno Michal Macenauer. Firmám podle něj pomohou investice do vlastních zdrojů energií a nových technologií.
„Taková řešení nabízejí nejen úspory, ale při správné realizaci také příležitost k dodatečným výnosům za prodej nespotřebované energie,“ řekl.
Investice do společné výroby elektřiny a tepla v kogenerační jednotce by se tak firmám mohly vyplatit. Jsou vhodné pro průmyslové a výrobní podniky, nemocnice i školy. Menší firmy mohou dosáhnout úspor kombinací tepelných čerpadel s úpravami pro vyšší zateplení budov.
Vlastní zdroj v podobě fotovoltaiky přináší nejen bezemisní energii, ale odpadají navíc poplatky za přenos, distribuci, systémové služby a další. Tyto náklady přitom podle Macenauera tvoří více než polovinu konečné ceny elektřiny. Návratnost pořízení vlastního zdroje elektřiny a tepla se podle něj pohybuje v rozmezí od tří do deseti let. Analýzy EGÚ Brno ukazují, že do roku 2040 budou v ČR odstaveny přinejmenším elektrárny zajišťující 40 % stávajícího výkonu. Podobná situace bude i v okolních státech. „Je třeba si uvědomit, že se nyní nacházíme na začátku nejvýraznější proměny energetiky od poloviny 20. století. Evropu čekají obrovské investice do nových zdrojů a infrastruktury, a ty se výrazně projeví v konečných cenách energií,“ dodal Macenauer.
