"Celorepubliková energetická osvěta"

Vysoké ceny plynu a elektřiny? Opisujeme evropské směrnice a nemyslíme. A průšvih začal už privatizací, říká znalec Štěpán

Vysoké ceny plynu a elektřiny? Opisujeme evropské směrnice a nemyslíme. A průšvih začal už privatizací, říká znalec Štěpán

Vysoké ceny plynu a elektřiny? Opisujeme evropské směrnice a nemyslíme. A průšvih začal už privatizací, říká znalec Štěpán

Důvodem vysokých cen plynu a elektřiny u nás je idealistická privatizační a špatná energetická politika státu, která vychází mimo jiné z opisování evropských směrnic bez ohledu na dopady na Českou republiku. „Platíme s Polskem nejvíce za emisní povolenky a máme nejvyšší ceny energií na světě s ohledem na paritu kupní síly. Nedostatek pozitivního nacionalismu je v Česku nahrazen pravým opakem, realizací cílů různých lobbistických skupin bez ohledu na dopady do cen energie pro odběratele,“ tvrdí v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz energetický expert Vladimír Štěpán, člen skupiny Energie není luxus.

Proč v České republice ve srovnání s ostatními zeměmi V4 platíme vyšší ceny plynu a elektřiny? O jak velké rozdíly jde?

Rozdíly lze vysvětlit na příkladu Slovenska, kde v rámci „pozitivního“ nacionalismu přijali několik zásadních rozhodnutí, která omezila vliv cen plynu na burzách na odběratele.

Prvním je to, že na Slovensku si stát ponechal ve 100% vlastnictví národního importéra plynu SPP Bratislava. V Česku stát prodal národního importéra ze 100 % soukromé zahraniční společnosti, a ztratil tak vliv na tvorbu cen pro odběratele. Ceny energií jsou pak ovlivňovány cenami na burzách s plným dopadem na odběratele České republiky.

Druhým zásadním rozhodnutím je to, že tato národní importní společnost ve Slovenské republice uzavřela dlouhodobou smlouvu na nákup plynu na základě dvoustranné dohody s Gazpromem za ceny, které jsou dnes třetinové proti cenám na burze. Nelze tedy obviňovat Gazprom, že je příčinou vysokých cen plynu a elektřiny. Česká republika se spolehla na konkurenci soukromých dodavatelů plynu, kteří nakupují plyn a elektřinu na burzách, a jejich cílem je maximalizace zisku bez ohledu na dopady cen energií na odběratele.

Třetím je to, že formou maximálně možných cen byly nízké ceny plynu promítnuty do cen pro odběratele na Slovensku. Třetím důvodem je tedy zavedení kontroly státu nad cenami energií formou kontroly oprávněných nákladů a stanovení přiměřeného zisku pro dodavatele energií. Nejedná se tedy o uzavření trhu s energiemi na základě regulovaných cen, dodavatelů plynu je více, ale musí se přizpůsobit rámci pro stanovení cen energií stanoveném státem.

Za nízké ceny plyn pak nakupují od SPP teplárny, které návazně prodávají levněji vyrobené teplo a elektřinu odběratelům. Nutno podotknout, že na rozdíl od Česka teplárny bez dotací od státu přešly z uhlí na plyn.

Jaký je tedy souhrnný cenový efekt těchto zásadních rozhodnutí v zemi našeho východního souseda?

Důvodů nízkých cen energií ve Slovenské republice je tedy několik, navazují na sebe, a výsledkem je pak kumulativní příznivý efekt, odběratelé na Slovensku platí o cca 50 procent nižší ceny plynu a elektřiny než odběratelé v Česku. V České republice nebylo přijato ani jedno z výše uvedených rozhodnutí přijatých na Slovensku.

Srovnání výše cen elektřiny SR, ČR a Rakouska dle vybraných kategorií odběru je uvedeno v následující tabulce:

Zdroj: ÚRSO + www.pravda.sk, „Regulátor chcel ukázať ako chráni slovenské domácnosti. Porovnal, koľko zaplatia susedia z Česka a Rakúska za energie“ ze dne 7. 12. 2021

Za elektřinu platili odběratelé na Slovensku v letošním roce méně než u nás, a to až o polovinu. Jak to bude vypadat v příštím roce?

V roce 2022 se situace bude opakovat. Není tedy pravda to, co tvrdí Energetický regulační úřad a Ministerstvo průmyslu a obchodu, že regulace přináší odběratelům vyšší ceny energií. Pro nízké ceny energií je rozhodující kvalita řízení energetiky z úrovně státu, včetně regulace cen.

V sousedním Polsku zvýšili ceny plynu jen o desítky procent, v České republice o stovky procent. Nejen státy V4, ale i státy západní Evropy se zabezpečily proti vysokým cenám plynu na burzách. V Německu mají nakoupeno v dlouhodobých kontraktech tolik plynu, že ho mohou prodávat přes Jamal do Polska. Německo pak prodává levný plyn průmyslu za poloviční ceny než u nás, a to i proto, že plynárenské společnosti jsou sice privátní, ale akcionáři jsou obce a regiony, a ty si ceny hlídají.

Dá se najít spojitost mezi drahou energií a politikou?

Zejména v USA platí, že politika slouží zájmům ekonomiky, viz například dodávky LNG do Číny dle jediného kriteria, nejvyšší kupní ceny. Nikoliv do EU, která je v energetické krizi. V Česku slouží ekonomika politickým cílům, což vede Českou republiku postupně až na dno Evropské unie. Politici u nás necítí žádnou odpovědnost za svoje vystupování, z hlediska ekonomiky ČR by jejich základním cílem mělo být uklidňování situace na rusko-ukrajinských hranicích, nikoliv opak. Stejně jako jasně pozitivní stanovisko ke zprovoznění plynovodu Nord Stream 2, ovšem za podmínky, že bude zachována část kapacity přes Ukrajinu dohodnutá ještě kancléřkou Merkelovou.

Důvodem vysokých cen plynu a elektřiny u nás je tedy idealistická privatizační a špatná energetická politika státu, která vychází mimo jiné z opisování evropských směrnic bez ohledu na dopady na Českou republiku. Pod heslem EU to stanovila, tak to musíme plnit. Ale i poskytování dotací s minimálním přínosem pro ekonomiku, zlepšení životního prostředí a snižování spotřeby energie. Proto platíme s Polskem nejvíce za emisní povolenky a máme nejvyšší ceny energií na světě s ohledem na paritu kupní síly. Nedostatek pozitivního nacionalismu je v Česku nahrazen pravým opakem, realizací cílů různých lobbistických skupin bez ohledu na dopady do cen energie pro odběratele.

Důsledkem výrazně vyšších cen energií u nás než v jiných státech bude i další nárůst inflace, která může v příštím roce překročit i 10 procent.

Když může mít Slovensko levný plyn z dlouhodobého kontraktu za třetinu ceny proti ceně na burze, proč to nejde u nás?

Gazprom uzavírá smlouvy jenom s velkými, obvykle národními plynárenskými společnostmi. I v Česku existuje dnes již soukromá společnost, která nakupuje plyn na základě dlouhodobé smlouvy s Gazpromem. Do cen pro odběratele takto nakoupeného plynu ale promítá i vazbou na vysoké ceny plynu na burze. Dopady cen energií na odběratele neřeší. Situace v České republice je ale řešitelná, národním importérem plynu nemusí být innogy, nebo jenom innogy.

Co žene ceny na burzách tak nahoru, neměly by se řídit jenom nabídkou a poptávkou?

Měly, a až do roku 2019 tomu tak bylo. Od roku 2020 se ale do cen energií stále více promítají cíle Evropské unie souvisící s nedomyšleným prosazováním Green Dealu, tento proces vyvrcholil v roce 2021 povolením spekulace s cenami povolenek, přijímáním opatření jako jsou sankce vůči Rusku a eskalace napětí na hranicích Ruska a Ukrajiny, umělé navázání cen elektřiny na ceny plynu na úrovni EU, tedy nepředvídatelné vlivy, které ve svém důsledku vedou kromě dramatického nárůstu cen energií i ke zhoršování stavu životního prostředí a ekonomiky. Cíl snížit emise o 50 procent lze splnit i bez extrémního navyšování výroby z obnovitelných zdrojů energie. Jádro a OZE nemohou být základem žádné energetické koncepce. Uvědomuje si někdo, že zemní plyn má nulové emise rakovinotvorných látek a v ČR rakovinou onemocní ročně 100 tisíc osob? A že řada druhů OZE má nulové emise jenom na papíře?

Západoevropské státy jako Německo ale nejdříve uzavřely kontrakty s Gazpromem za velmi výhodné ceny, a teprve potom se připojily k cílům EU. Vliv vysokých cen energií na burzách je na ně pak omezený a mohou přispívat k prosazování mimotržních vlivů na ceny energií na burzách. Příkladem je třeba odsouvání projektu Nord Stream 2 nebo dodávky plynu z Německa do Polska plynovodem Jamal, kdy se ceny plynu snížily Polsku, ale zvýšily pro celou Evropu, zejména pro Českou republiku. Pro dodávky plynu z Ruska je prosazována, přestože právě netržní ceny od Gazpromu mimo burzy výrazně stlačují ceny plynu i ve státech západní Evropy. Představa, že ceny energií vyřeší trh, je stále více idealistická. Výsledkem působení mimotržních vlivů je pak to, že ceny plynu jeden den stoupnou o 40 euro/MWh, a druhý den klesnou o 80 euro. Co bude další den? Vydělávají jenom spekulanti, a odběratelé vše zaplatí. Je patrné, že tento problém EU neřeší. Česká republika nepřiměřenou závislost cen pro odběratele na cenách na burze vůbec neřeší.

Jak to, že nám v takové situaci ani moc nepomáhá, že ČEZ téměř ze 70 procent vlastní stát, který by měl mít zájem, aby elektřina v tuzemsku nebyla tak drahá?

ČEZ využívá elektřinu z vlastních zdrojů a promítá její náklady do cen pro odběratele. I ČEZ ale nakupuje část elektřiny na burze a povolenky za cca 15 miliard korun, což zvyšuje ceny elektřiny. Problémem je zřejmě i obchodní politika ČEZ, uzavírání tříletých smluv ze strany ČEZ s odběrateli v podmínkách současného nepředvídatelného vývoje cen energií a cen povolenek. Výsledkem jsou pak ztrátové prodeje odběratelům a velká diference výše cen pro odběratele se stejnou výší odběru.

Hlavním problémem je ale vývoz elektřiny v objemu 10 až 20 terawatthodin (10 až 20 tisíc gigawatthodin) za rok, údajně proto, že kdysi kdosi podepsal smlouvy na vývoz elektřiny. A, jako vždy v Česku, se s tím nedá nic dělat. To je v době energetické krize zcela nepřijatelné.

Nelze tvořit německou cenu pro elektřinu vyrobenou v České republice pro české spotřebitele na německé burze v Lipsku či na její dceřiné společnosti Pražská burza. Pokud nejsou v Česku německé platy, jsou německé burzovní ceny za českou elektřinu vyrobenou u nás za české náklady pro české spotřebitele likvidační a tedy nepřijatelné.

Lze to chápat i tak, že by výroba ČEZ postačila k pokrytí spotřeby elektřiny v tuzemsku za přijatelné ceny, ale kvůli tomu, že jdeme na ruku našim západním sousedům, na to sami doplácíme?

Faktem je, že elektřina vyrobená na zdrojích ČEZ by stačila pro zásobování všech odběratelů ČR za rozumné ceny. V době energetické krize nelze samozřejmě souhlasit ani s tvrzením, že ČR je vázána povinností dodávat elektřinu na burzy. I kdyby tomu tak bylo, pochybuji, že by ve smlouvě byla penalizace za zrušení exportu. Exportovat by ČEZ neměl v zimním období. Kromě toho ČEZ nemůže dopředu vědět, kolik elektřiny může vyrobit na export. ČEZ by měl dodávat elektřinu na Pražskou burzu, ale jenom přebytky nad spotřebou České republiky. Těžko si představit, že ve Francii, která také exportuje elektřinu, by státní dodavatel vyvezl elektřinu, když nemá pokrytu domácí poptávku.

V úvahu je nutno vzít i to, že elektřina z jaderných elektráren ve výši 30 TWh za rok by stačila pokrýt veškerou spotřebu domácností. Při výrobní ceně 10 euro/MWh z jaderných elektráren a kupní ceně 200 euro/MWh na burze by se jednalo o výrazný nástroj pro zlevnění elektřiny pro odběratele v Česku.

Co brání tomu, abychom burzu opustili a dostali se v cenách třeba na úroveň sousedního Slovenska?

Musíme přijmout řadu zásadních opatření včetně personálních. V současnosti to vypadá tak, že nemá kdo hájit zájmy odběratelů. ERÚ říká, že oni ne, oni stanovují jenom regulovanou část ceny. A podobně je to i u energetické politiky ve prospěch České republiky jako státu. Ministerstvo průmyslu a obchodu operuje rozhodnutími EU, závazností dokumentů jako je Green Deal a podobně, co všechno musíme plnit. To je více než málo v době energetické krize. Zatím to také vypadá, že vláda Petra Fialy pojede v zajetých kolejích, zase se vyskytuje mnoho článků o tom, jak v Česku nic nejde, že si za současné ceny mohou odběratelé, že trh vše vyřeší. A mezitím může dojít ke kolapsu části průmyslu a výraznému nárůstu energetické chudoby. Stačí se jenom podívat na ceny, které dostávají odběratelé od dodavatelů.

Nikdo nás nenutí nakupovat elektřinu a plyn na burzách. Když ale nechceme přijímat žádná opatření na ochranu odběratelů, tak budeme nadále závislí na cenách na burze. Rozdíl cen mezi například Slovenskem a Českem se bude dále zvyšovat v neprospěch České republiky. Výsledkem bude další nárůst inflace u nás, ztráta konkurenceschopnosti průmyslu, odchod kvalifikovaných pracovníků do zahraničí a sociální nespokojenost. Sociální opatření přijatá státem problém cen nevyřeší.

Vy máte značné zkušenosti s energetikou u našich východních sousedů. Jak to, že Slovensko neplatí skoro nic za emisní povolenky?

Slovensko platí za emisní povolenky, ale výrazně méně než Česko, zjednodušil jsem to kvůli porovnání. Důkazem je to, že Slovensko nepožádalo Evropskou unii o zrušení systému emisních povolenek. Na druhou stranu o stavu českého teplárenství hovoří to, že Česko, Polsko a Bulharsko zaplatí 90 procent plateb za emisní povolenky v celé EU.

Slovensko přešlo na plyn bez dotace zdrojů, Česko stále dotuje nízkoúčinné zdroje na uhlí, jejich provoz, a zatěžuje tak životní prostředí i peněženky odběratelů. Slovensko je důkazem, že zemní plyn je ekologické palivo. Zdroje na plyn neplatí za emise rakovinotvorných látek. Zdroje na uhlí ano, a nebudou ani po rekonstrukci plnit emisní limity, a platby za emisní povolenky se budou zvyšovat. To bude stále více zatěžovat odběratele v České republice, je otázkou, kolik tepláren je z tohoto pohledu rekonstruovatelných.

Členové skupiny Energie není luxusní zboží: Alena Vitásková, bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu, předsedkyně Institutu Aleny Vitáskové, Hynek Beran, nezávislý expert v energetice, představitel České společnosti pro energetiku, člen tzv. Pačesovy energetické komise k aktualizaci Státní energetické koncepce (ASEK), Vladimír Štěpán, nezávislý konzultant v energetice, představitel společnosti ENAS, nezávislý expert, člen Pačesovy komise k ASEK, Ivan Noveský, konzultant v oblasti energetiky a finanční gramotnosti, bývalý první místopředseda ERÚ, předseda Institutu pro energetiku, Jiří Chvojka, bývalý ředitel sekce vnějších vztahů ERÚ, zakladatel Spolku proti nemravným cenám energií, Pavel Janeček, bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské a.s., odborník v oblasti energetiky.

Zdroj : parlamentnilisty.cz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.


The reCAPTCHA verification period has expired. Please reload the page.

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás