"Celorepubliková energetická osvěta"

Profesor Blok: Jádro není čisté, ale nemá smysl od něj ukvapeně odcházet

Profesor Blok: Jádro není čisté, ale nemá smysl od něj ukvapeně odcházet

Profesor Blok: Jádro není čisté, ale nemá smysl od něj ukvapeně odcházet

Jádro je zdrojem energie s nulovou uhlíkovou stopou, ale nelze jej považovat za zcela čistou energii. Jsou s ní spojeny obavy ohledně bezpečnosti, není vyřešeno ukládání vyhořelého paliva. Svou roli při přechodu na bezuhlíkovou ekonomiku však podle profesora analýzy energetických systémů na Technické univerzitě v nizozemském Delftu Kornelise Bloka může jádro sehrát.

Země mohou podporovat jadernou energetiku, aniž by jádro považovaly za zelenou energii. Evropská komise například schválila schéma podpory Velké Británii pro budovanou elektrárnu Hinkley Point. Podobně kývla i na maďarský model financování. Jde však spíš o náklady na výstavbu.

“Měli bychom rozlišovat mezi existujícími zdroji, které roli při snižování emisí hrají, a nově budovanými elektrárnami, které vyjdou draho. Například v zemích kolem Severního moře vychází jaderná energie zhruba dvakrát dráž než energie z větrníků na moři,” podotkl Blok v Mladé frontě Dnes.

Dnes stojí fotovoltaika desetinu ceny

Česko v současnosti na poli obnovitelných zdrojů doplácí na solární boom z let 2009 a 2010, kdy se v tuzemsku postavily dva tisíce megawattů fotovoltaických elektráren. Jenže strašně draze. V současnosti je možné získat stejné množství elektřiny z fotovoltaických elektráren za desetinu ceny.

Chybovali i Němci

Hlavní zpráva by podle Bloka měla znít, ano, tohle byla chyba, špatně se to naplánovalo. Stejnou chybu udělali Němci, když přistoupili k uzavření jaderných elektráren do roku 2022 a až následným odstavením uhelných zdrojů do roku 2038.

Spotřeba poroste

V Česku potřeba elektřiny kvůli elektromobilitě nebo tepelným čerpadlům stoupne odhadem o 50 procent, v celé Evropě to může být do roku 2050 kolem 60 procent. Tento nárůst by mohly pokrýt větrné a solární elektrárny. Materiálu na jejich výrobu je dostatek.

Turbíny se dělají z oceli, pokročilých plastů, používá se beton, solární panely jsou z křemíku, stříbra, mědi, toho je dost. Pak jsou některé prvky, které se například používají ve větrných turbínách jako magnety, těch není tolik, ale je možné použít jiné. Největší obavy panují kvůli lithiu a kobaltu, které se používají v bateriích.

Obzvlášť lithium se nedá nyní nahradit. Existují studie, podle nichž by mělo být pravděpodobně dostatek lithia pro všechny baterie, ale jen pokud zůstanou v oběhu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Máte pár minut?

Podívejte se

Archivy

Sledujte nás